Divadla zblízka: Královské divadlo v Kodani

Kodaň sice není tak věhlasnou operní metropolí jako jiná města v Evropě, ale může se pochlubit dvěma významnými operními divadly, která jsou činná pod hlavičkou Královského divadla. Zároveň sem patří také činohra, která hraje v nové budově situované na protějším břehu oproti nové opeře. V samém centru města na náměstí Kongens Nytorv se vyjímá velká klasicistní operní budova, která od svého otevření roku 1874 až dodnes hostí operní a baletní představení.Det Kongelige Teater (foto Pavel Horník)Na místě původního královského divadla z roku 1748, jež nevyhovovalo a bylo strženo, vybudovali architekti William Dahlerup a Ove Pedersen novou prostornou budovu. Velký, zlatem a červeným plyšem zdobený sál o čtyřech pořadích má místo až pro šestnáct set diváků. Divadlo nemá lóže, jen velkou královskou, hned vedle proscénia, která zabírá více než dvě pořadí.Det Kongelige Teater (foto Pavel Horník)Strop je ozdoben barevnými freskami a jeviště odděluje malovaná opona. Velmi krásný je i foyer v prvním pořadí.Det Kongelige Teater (foto Pavel Horník)Roku 1908 byla vedle divadla otevřena další scéna (ve stylu art deco), kde se dávaly operety a dnes se hrají i muzikály. Je spojena s operním divadlem. Pod spojovacím traktem, kde je vchod do druhého divadla, kterým probíhá ulice, se nachází na stropě efektní dobová mozaika. Osobně mohu potvrdit také výtečnou akustiku sálu po zhlédnutém představení Mozartovy Kouzelné flétny.

A protože se nejspíš zdálo, že stávající divadlo nestačí, byla vybudována ze soukromých zdrojů (společnost velmi bohatého rejdaře A. P. Møllera) supermoderní operní budova situovaná do mořského ramene přístavu. Opera leží přes vodu přímo proti královskému zámku Amalienborg, jehož areál zasahuje až ke břehu kanálu.Det Kongelige Teater (foto Pavel Horník)Právě od ní je krásný pohled nejen na celý královský zámek, ale také na nádhernou kopuli největší katedrály ve Skandinávii Frederiks Kirke, postavené v polovině osmnáctého století. Na stejném břehu jako zámek se nachází rovněž nově postavená budova divadla, kde sídlí královská činohra. Ta byla postavena o dva roky později než nová operní budova na protějším břehu.

Nová budova kodaňské opery je postavena podle návrhů architekta Henninga Larsena. Dánsko je třetí severskou zemí, společně s Finskem a Norskem, kde si vedle svých původních operních divadel vybudovali také nová, moderní. Monumentální, na dálku ale stroze vypadající stavba, vévodící břehu mořského kanálu, je řešena velmi velkoryse; však se také náklady na její stavbu pohybovaly kolem půl miliardy dolarů. Zvláště při večerním nasvětlení budova působí velice efektně.Det Kongelige Teater (foto Pavel Horník)Když vstoupíme dovnitř, překvapí nás obrovský foyer přes tři patra kolem dokola obepínající hlediště. Architektonicky fantasticky působí tři obrovské koule, lustry složené z různých skel. Jsou dílem islandského umělce Olafura Eliassona.Det Kongelige Teater (foto Pavel Horník)Podlahy jsou ze sicilského mramoru nebo německé žluté jurské žuly. Hledištní sál je pro maximálně tisíc sedm set osob, podle zvětšení nebo zmenšení variabilního umístění velikosti orchestru. Ten má v největším obsazení velikosti místo pro neuvěřitelných sto deset muzikantů. Široké, dřevem obložené hlediště má čtyři pořadí a ultramoderní zvláštní stříbřitou oponu. Strop je složen ze sto pěti tisíc zlatých plátků z 24karátového zlata.Det Kongelige Teater (foto Pavel Horník)Akusticky je sál velmi vyvážený. Při poslechu Händelova oratoria Jephta jsem si mohl vyzkoušet sezení v přízemí i na balkoně a přesto, že orchestr čítal jen šestatřicet hudebníků, byl sluchový vjem z obou míst prakticky identický a velmi dobrý. Veliké jevištní zázemí je vybaveno nejnovější divadelní technikou. Budova, jejíž plocha je 41 000 m2, má okolo tisíce místností a další dvě menší scény. 280 metrů dlouhá stavba je obklopena vodou a přes dva úzké kanály na obou bocích vedou čtyři mosty z dubového dřeva. Spojení s městem obstarávají autobusy a také takzvané vodní autobusové linky.

Dánský operní soubor uvádí v letošní sezoně okolo sedmnácti operních inscenací, má pětadvacet stálých operních sólistů a samozřejmě si vypomáhá hosty. Baletní soubor má na programu dvanáct titulů a orchestr navíc účinkuje skoro ve dvaceti koncertních večerech. Hudebním šéfem je v současné době německý dirigent Michael Boder. Pochopitelně zde vystupovala řada známých dirigentů – jmenuji namátkou z minulosti Richarda Strausse, Leonarda Bernsteina nebo Sergiu Celibidacheho. Ze známých inscenátorů to byl například Wieland Wagner, Götz Friedrich nebo Harry Kupfer. Z řady světových operních sólistů je třeba uvést především Plácida Dominga, který zde v roce 2006 ztvárnil úlohu Siegmunda ve Wagnerově Valkýře. Pokud bych se jen ve zkratce vrátil k významným domácím pěvcům, kteří proslavili svoji malou zemi ve světě, nesměl bych v první řadě zapomenout na slavného tenora Lauritze Melchiora a Wilhelma Herolda (v dvacátých letech také ředitel Královského divadla v Kodani) nebo Helge Roswaengeho, působícího hlavně v Berlíně. Z těch současných jsou to pak významní wagnerovští tenoři Stig Andersen nebo Poul Elming, z barytonů dosahuje velkých úspěchů Bo Skovhus a současně po celém světě hostující Johan Reuter, který je kmenovým členem kodaňského ansámblu. Z ženských představitelek z nedávné minulosti bych jmenoval Lisbeth Baslev, vystupující v Bayreuthu (její parádní rolí byla Senta v Bludném Holanďanovi), nebo Ingu Nilsen a Evu Johansson. Abych nezapomněl na naše umělce, připomenu Tomáše Hanuse jako dirigenta Dvořákovy Rusalky, Evu Urbanovou v roli Cizí kněžny ve stejné opeře, nebo dirigenta Jaroslava Kyzlinka, který tady nastudoval před dvěma lety Janáčkovu Káťu Kabanovou s Pavlou Vykopalovou v titulní roli, Borise zpíval slovenský tenor Peter Berger. Poněkud zvláštní byla situace okolo chystaného nástupu dirigenta Jakuba Hrůši do funkce hudebního šéfa kodaňské opery před čtyřmi lety, k němuž ovšem nakonec nedošlo.

Dánské Královské divadlo určitě důstojně reprezentuje kulturní život v Kodani.

www.kglteater.dk

Foto Pavel Horník

Mohlo by vás zajímat