V první části večera Benda 300.2.2. zazní monodrama Pygmalion z roku 1779, jehož text je založen na stejnojmenné Rousseauově hře o nadaném sochaři, který se zamiluje do své sochy. Druhá část bude patřit poloscénickému nastudování jedné z nejlepších Bendových skladeb Medee (1775), jež je inspirovaná mytologickým příběhem řecké heroiny. Oba melodramy zazní s textem německého básníka a dramatika Friedricha Wilhelma Gottera a v hudební režii muzikoložky, dramaturgyně a publicistky Věry Šustíkové.
Český skladatel Jiří Antonín Benda přijal myšlenku střídání hudby a mluveného slova od Jeana-Jacquesa Rousseaua, prakticky a umělecky ji uvedl v život, a proto je považován za zakladatele oboru melodramu. V jeho době kralovala italská opera a všechny složky se podřizovaly hudbě, Benda ale usiloval o větší realismus. „Benda spojil hudbu a slovo takovým způsobem, aby slovu byla v největší možné míře zachována jeho sdělovací schopnost. Hudba tak náhle poprvé sloužila dramatickému účinku textu,“ vysvětluje dramaturgyně činoherního souboru Klára Špičková.
„S šéfem opery Jiřím Petrdlíkem tento žánr propagujeme již několik let,“ komentuje výběr programu šéfka činohry Apolena Veldová. „A vzhledem k tomu, že v Plzni je hudebně vzdělané publikum, napadlo nás zde tuto polozapomenutou hudební formu připomenout. Navíc tímto upozorníme na významné autorovo jubileum, kterému se věnují hudební tělesa napříč republikou,“ dodává závěrem Veldová, jež v melodramu přednese part Medey.
