Děj opery vychází z novely abbého Prévosta, která inspirovala a dodnes inspiruje řadu nejen operních autorů. Vypráví o mladinké dívce Manon, jejíž rodiče ji chtějí odvést do kláštera. Marnivá Manon však touží po lásce a po přepychovém životě plném zábavy, a proto prchá v náručí rytíře des Grieux do Paříže.
Světová premiéra Massenetovy Manon se odehrála 19. ledna 1884 v Paříži, hrála se zde neuvěřitelných 75 let a dosáhla něco přes 2000 repríz. Na repertoáru plzeňského divadla se nyní objeví posedmé, poprvé však zazní v originálním znění, tedy ve francouzštině. Inscenace vznikla ve spolupráci s Národním divadlem moravskoslezským v Ostravě, kde měla premiéru 28. dubna 2022.
Režisér Jiří Nekvasil vyzdvihuje na této opeře příběh zničující lásky, který v našem prostředí díky interpretaci Vítězslava Nezvala z roku 1940 silně rezonuje, strhující hudební zpracování přinášející lyrické i dramatické pasáže, ale také scénické možnosti díla. „Opera má rozměr velkého barvitého plátna,“ uvádí Jiří Nekvasil. „Libretisté nám připravili šest různých prostředí – začínáme v Amiens, místě prvního setkání, pokračujeme do bytu v Paříži, kde přihlížíme velmi intimním chvílím, následuje velká scéna na pařížské promenádě, v chrámu St. Sulpice sledujeme, jak Manon znovu svádí des Grieuxe, navštívíme casino, v němž hudba zní jako kolo osudu, a celý příběh i život Manon zakončíme v přístavu Le Havre.“
Režisér si ke spolupráci přizval renomované výtvarníky – scénografa Daniela Dvořáka a kostýmní návrhářku Simonu Rybákovou, se kterými spolupracuje již přes tři desetiletí a jejichž jména zaručují, že inscenace bude potěšením i pro divákovy oči. Východisko pro kostýmní výpravu našel inscenační tým v přelomu 50. a 60. let minulého století. „Neznamená to nějaké konkrétní zařazení do doby, ale inspiraci, ze které vychází naše vyprávění příběhu Manon. Cílem bylo dát divákům co největší prostor pro identifikaci s postavami, avšak abychom zároveň cítili, že jsou z trochu jiné doby, která má o něco přísnější hierarchii a společenská pravidla než ta naše,“ objasňuje Jiří Nekvasil.
„Opera je sice stejného námětu jako její mladší verze Giacoma Pucciniho, kterou jsme v Plzni uváděli před šestnácti lety, ale její hudební řeč je zcela jiná,“ vysvětluje Jiří Štrunc. „Messenetovo dílo náleží k žánru zvanému opera comique, kde skladatel používá i mluvené dialogy. Massenetova partitura je velmi pestrá, živá a barevná, velmi rychle se střídající, plyne jako řeč. Můžeme zde slyšet jasný italský a německý vliv, např. používá příznačné motivy jako Wagner, sahá pro inspiraci i k hudbě starých mistrů francouzské opery. Pěvecké party jsou brilantní ukázkou pěveckého umění, stejně jako rafinovaná orchestrace je výzvou každého orchestru.“
Koketní Manon toužící po luxusu si v alternaci zahrají Soňa Godarská a držitelka Ceny Thálie Jana Sibera: „Na Manon jsem se hodně naučila. Je to jedna z nejtěžších sopránových rolí a nabízí řadu pěveckých možností, které můžete ukázat – koloraturní, lyrické i dramatické plochy. Především ale poskytuje zajímavou hereckou příležitost, protože Manon během představení prochází obrovským vývojem.“ Rytíře des Grieux ztvární sólista ostravské opery Luciano Mastro a tenorista italsko-belgického původu Mickael Spadaccini. V dalších rolích se objeví Jiří Hájek, Jakub Hliněnský, František Zahradníček, Miloš Horák, Jan Maria Hájek, Peter Svetlík, Robin Červinek, Daniel Kfelíř, Zuzana Koś Kopřivová, Radka Sehnoutková, Ivana Šaková, Daria Guliaeva, Jana Piorecká, Jana Foff, Jevhen Šokalo a další.
