Do Státní opery se po 101 letech vrací hudební komedie Alexandra Zemlinského Šaty dělají člověka
„Opera Šaty dělají člověka přivádí na jeviště úžasnou a zároveň velmi podivnou směsici charakterů. Každá z postav věří, že svazek s tajemným hrabětem jí přinese šťastnější život, žádná však vlastně netuší, co může tímto spojením získat. Což je v dnešní době téma ohromně aktuální. Kolik z nás následuje někoho, kdo pro nás nemůže vůbec nic udělat, a my přesto věříme, že se nám to vyplatí?“ říká o Zemlinského díle Jetske Mijnssen, režisérka, která si na základě inscenací v prestižních evropských operních domech v Berlíně, Curychu, Drážďanech, Amsterodamu či Bruselu vysloužila u kritiky přízvisko „ta, jež dokáže zviditelnit hudbu“.
Příběh na libreto Lea Felda podle novely švýcarského spisovatele Gottfrieda Kellera Lidé seldwylští se rozehrává v momentě, kdy se na náměstí provinčního, snad i trochu nudného městečka Goldachu objeví tajemný, elegantní kočár s ještě tajemnějším, romanticky vyhlížejícím cizincem… „Tohle dílo má v sobě mnoho z vídeňského espritu a rozhodně nejede ‚v úsporném režimu‘, zejména ve dvou fantasticky zkomponovaných mezihrách. Zemlinského hudba připomíná ohňostroj: je úžasně barevná a plná energie. A co mně osobně velmi imponuje, je půvab jednotlivých postav, velmi dobře vykreslených jak co do výběru hlasových oborů, tak temp,“ komentuje hudební stránku opery dirigentka Giedrė Šlekytė. Laureátka dirigentských soutěží v Kodani a na Kypru a držitelka nominací na Salzburg Festival Young Conductors Award 2015 a International Opera Award 2018 v kategorii „Objev roku“ má za sebou spolupráce s Bavorskou a Berlínskou státní operou či nedávný debut v Semperově opeře v Drážďanech.
Opera Šaty dělají člověka se váže k historii pražského Nového německého divadla. „Dílo sice mělo svou premiéru ve vídeňské Volksoper v roce 1910, Zemlinsky je však na počátku dvacátých let během svého působení na pozici šéfa opery Nového německého divadla přepracoval a tuto druhou verzi premiéroval na dnešním jevišti Státní opery 20. dubna 1922. Titulní role Wenzela Strapinského a jeho milé Nettchen tehdy ztvárnili rodák z Moravské Ostravy, vynikající tenorista Richard Kubla, a terezínská rodačka, sopranistka Maria Müller, která později udělala světovou kariéru mimo jiné i v Metropolitní opeře v New Yorku,“ zasazuje titul do historického kontextu dramaturgyně Opery Národního divadla a Státní opery Jitka Slavíková.
V novodobé premiéře se v titulních rolích představí v českém debutu americký tenorista Joseph Dennis, jeden z vítězů Metropolitan Opera National Council Auditions 2015, aktuálně sólista Semperovy opery v Drážďanech, a v roli Nettchen sólistka Opery Národního divadla a držitelka Ceny Thálie 2022, sopranistka Jana Sibera. Na podobě inscenace se rovněž podílí světoznámý rakouský scénograf Herbert Murauer, jenž pravidelně spolupracuje s Královskou operou Covent Garden v Londýně, Bavorskou státní operou, Losangeleskou operou nebo proslulým operním festivalem v Glyndebourne, a kostýmní návrhářka a scénografka Julia Katharina Berndt, jež společně s Jetske Mijnssen v minulosti vytvořila několik mimořádně působivých produkcí.
„Alexander Zemlinsky je díky svému životnímu osudu nejen centrální postavou projektu Musica non grata, ale rovněž jednou z nejdůležitějších uměleckých osobností spojených s historií Státní opery. V Praze působil šestnáct let v letech 1911 až 1927 a za tu dobu z této metropole vytvořil jedno z nejvýznamnějších operních center Evropy, zároveň zde zkomponoval opery Florentinská tragédie, Trpaslík a svou Lyrickou symfonii, která zazněla v Praze dokonce ve světové premiéře. Státní opera dlouhodobě přispívá k renesanci jeho tvorby, v roce 1993 uvedla jednoaktovky Florentinská tragédie a Trpaslík pod názvem Infantčiny narozeniny a v roce 2000 operu Bylo nebylo. Poté, co jsme v roce 2021 oslavili 150. výročí jeho narození festivalem Zemlinsky 150, jsme velice hrdí, že cyklus Musica non grata pokračuje novou inscenací jeho zřídka uváděné opery Šaty dělají člověka,“ dodává umělecký ředitel Opery Národního divadla a Státní opery Per Boye Hansen.
Premiéry opery Šaty dělají člověka se uskuteční v pátek 24. a v neděli 26. února 2023 ve Státní opeře. Do konce června 2023 je plánováno šest repríz. Státní opera uvádí titul v německém originále s českými a anglickými titulky.
Šaty dělají člověka (Kleider machen Leute)
Hudba: Alexander Zemlinsky (1871–1942)
Libreto: Leo Feld (1869–1924) podle novely Gottfrieda Kellera (1819–1890)
Premiéry 24. a 26. února 2023 ve Státní opeře
Inscenační tým:
Hudební nastudování: Giedrė Šlekytė
Režie: Jetske Mijnssen
Výprava: Herbert Murauer
Kostýmy: Julia Katharina Berndt
Světelný design: Bernd Purkrabek
Choreografie: Dustin Klein
Sbormistr: Adolf Melichar
Dramaturg: Jitka Slavíková
Obsazení:
Wenzel Strapinski: Joseph Dennis
První krejčovský tovaryš: Daniel Matoušek
Druhý krejčovský tovaryš: Michal Marhold
Úřední rada: Jaroslav Patočka
Nettchen: Jana Sibera
Melchior Böhni: Markus Butter
Adam Litumlei: Pavel Švingr
Paní Litumleiová: Sylva Čmugrová
Polykarpus Federspiel: Jan M. Hájek
Häberlein: Philippe Castagner
Paní Häberleinová: Stanislava Jirků
Pütschli-Nievergelt: Jan Hnyk
Hostinský: Ivo Hrachovec
Hostinská: Milena Stričević / Lucie Svačinková
Kočí: David Nykl
Kuchařka: Kristina Kubová / Eliška MourečkováSklepník: Nenad Milanović / Zdeněk Haas
Pikolík: Lucia Bildová / Alžběta FrošováOrchestr Státní operySbor Státní operyBalet Opery Národního divadla
Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky
[mc4wp_form id="339371"]