Do Vídeňské státní opery dorazila Bouře Thomase Adèse

  1. 1
  2. 2

Z ohlasů v zahraničním tisku

Bouře ovací pro Bouři

Tato Bouře byla ve Vídni bouřlivě uvítána. Dobrou čtvrthodinu trval v neděli večer ve Vídeňské státní opeře aplaus po premiéře adaptace Shakespearova dramatu The Tempest od Thomase Adèse. Přispěly k tomu především působivé obrazy Roberta Lepage.Kanadský režisér přenesl děj z Prosperova kouzelného ostrova do prostor milánské Scaly, kde se osvědčili především Thomas Ebenstein jako Caliban výrazným herectvím a Audrey Luna jako Ariel v partii s téměř nezpívatelnými výškami. Také skladatel a zároveň dirigent orchestru Státní opery sklidil na konci zasloužené ocenění svého díla. Byl to hudebně-divadelní večer v nejlepším slova smyslu. Nenabízí hudební materiál, který by něčím vyčníval, ale solidní celkový koncept a premiéra důstojně uzavřela řadu letošní sezony.

(www.wienerzeitung.at – 15. června 2015 – jw)* * *

The Tempest. Bouřlivé hudební kouzlo ve Vídni

Divadelní mág všechny očaroval. Shakespearovská adaptace Thomase Adèse v režii Roberta Lepageho byla přijata s nadšením.

Divadelní kouzlo pro kouzelný ostrov. Adaptace posledního díla Williama Shakespeara vyvolala v neděli večer ve Vídeňské státní opeře ovace nejen kvůli monumentálnímu režijnímu pojetí. Divadelní mág přeložil děj Prosperova ostrova duchů do prostor milánské Scaly. Spektakulární dějiště pro zdařilý hudebně-divadelní večer.

V prvním dějství předvede Lepage hlediště Scaly, ve druhém její jeviště a ve třetím konečně zákulisí a posléze průřez. Vytvoří tak odpovídající symbol pro Prospera a jeho hru s divadelní mašinérií, a vícevrstevné znásobení pozic diváků vůči viděnému.

Hlasový nápor
Na zpěváky neklade Lepage přehnaně vysoké herecké nároky, ale motivuje dění kolem nich – s výjimkou americké koloraturní sopranistky Audrey Luny jako větrného ducha Ariela, který nejenže létá přes jeviště a šplhá po oponách, nýbrž i hlasově se pohybuje v nejvyšších sférách. Zdravé to asi není, hlasově je éterická kvalita pro větrnou bytost nápor – ale vznikl horký vzduch v pozitivním smyslu! Také ostatní Prosperovi pomocní duchové ovládají scénu a svou troškou přispívá i sbor, když jej Lepage aranžuje jako letní společnost z Renoirova obrazu nebo promění v les.Thomas Adès se svým dílem, uvedeným v Londýně roku 2004, projevil jako praktik hudebního divadla. Jeho partitura především slouží divadelnímu účinku a jen málokdy existuje sama za sebe. Je to patrné i z často kritizovaného libreta Meredith Oakesové, která Shakespearův text parafrázuje a kondenzuje. Samozřejmě se můžeme ptát, zda se ještě stále jedná o skutečného Shakespeara – pro celkovou koncepci je to však irelevantní. Stojí-li na začátku cosi o bouři, v níž Prospero zažene loď svých nepřátel na mělčinu, začne Adès bouří předehru a milostný duet Mirandy a Ferdinanda znamená splynutí obou hlasů.

Pozměněné charaktery
Překvapivý je přitom ve srovnání s velkou předlohou dílem výrazný posun ve vykreslení charakterů postav. Mezzosopranistka Stephanie Houtzeel je neobyčejně zralou Mirandou, u Shakespeara je to naivní děvče. Naopak Prospero Adriana Eröda je přiměřeně mužný, avšak hloubky, které jeho role vyžaduje, jsou pro něj velmi náročné.

Zcela jinak je pojatý Prosperem týraný Caliban. Není jen tvor mezi člověkem a zvířetem, také hlasově je posazen mezi tenor a kontratenor. Thomas Ebenstein tuto vedlejší roli, která se stala vlastně hlavní, herecky plně vychutnává.

Jinak zaujal Sorin Coliban v menší roli Gonzala příjemně působícím basem, a svým přispěl i veterán kontratenorů David Daniels v komické roli Trinculla. Méně se naopak prosadil Pavel Kolgatin jako milenec Ferdinand.

(Kleine Zeitung – 15. června 2015 – Martin Fichter-Wöss)* * *

The Tempest. Hry barev na operním ostrově

Poslední premiéra Vídeňské státní opery nás unese do milánské Scaly – postavil si ji kouzelník Prospero na ostrově, na který se uchýlil. Tady jako vládnoucí režisér vytváří iluze, ale musí také přihlížet, jak jeho dcera Miranda (skvělá Stephanie Houtzeel) milostně vrká s nepřítelovým synem Ferdinandem (zvukově krásný Pavel Kolgatin). Thomas Adès (zároveň dirigent) daroval párku kantabilní, příjemně plynoucí partie, ostatně rád uplatňuje tonální úseky, jeho verze Shakespearovy Bouře má být přístupná. Je to jeho vůle. Na začátku slyšíme rafinované bouření orchestru, kulinářský svět harmonií se střídá s disonantní pustinou, ale nikdy nepřekročí míru. Řemeslně zvládnutá stylová rozmanitost, přičemž lyrické pasáže, často zahaleny „ledovou plochou“ orchestrální poetiky, odhalují intimní energie. Napětí časem poněkud opadá, může to však souviset s režií Roberta Lepage.Prosperovo milánské operní divadlo je rozpitváno a představeno ze všech stran, únikovou cestou se stane napovědní budka, projekce evokují pestré přírodní obrazy a v kouzelníkově říši se také tančí. Prospero (Adrian Eröd zvládá roli úctyhodně) je postavou, která v zásadě pozoruje, medituje, ale sotva jedná. Zastupuje svým způsobem mnohé okamžiky pohodlné statičnosti, která zachvacuje lidský svět.

Určitější, životnější jsou tvorové jiných sfér: Audrey Luna jako Ariel je hvězdou večera. Postavě propůjčuje stylizovanými gesty delikátně excentrické obrysy a groteskní roli, pohybující se v nejvyšších vokálních oblastech, zvládá mistrovsky.  Neobvykle akční je v Lepageho režii také Thomas Ebenstein jako syn čarodějky Caliban.

Jinak? V této koprodukci s newyorskou Metropolitní operou se dobře zpívá. Můžeme slyšet Davida Danielse jako Trincula, Herberta Lipperta jako Krále (občas poněkud v napětí), Jasona Bridgese jako Antonia, Dan Paula Dumitrescu jako Stefana, Davida Pershalla jako Sebastiana a Sorina Colibana jako Gonzala. Orchestr doprovázel s ohledem na zpěváky. Velký aplaus pro všechny, pro Thomase Adèse také jako dirigenta, který vedl orchestr Státní opery k atmosférické hře barev.

(Der Standard – 15. června 2015 – Ljubiša Tošić)

  1. 1
  2. 2

Hodnocení

Vaše hodnocení - Adès: The Tempest (Wiener Staatsoper Vídeň)

[yasr_visitor_votes postid="171392" size="small"]

Mohlo by vás zajímat