Domingo jako dirigent megaprodukce Aidy. Nové Operní kukátko
Anna Netrebko poprvé jako Manon Lescaut v Metropolitní opeře
Titulní roli Manon Lescaut v Pucciniho stejnojmenné opeře poprvé na scéně newyorské Metropolitní opery ztělesnila globální operní diva Anna Netrebko.
Americká kritika sopranistku chválí za vynikající vokální výkon, výrazovou charakteristiku i kvalitní herecký výkon, ve kterém zdůrazňuje koketnost, ale také osamocenost a zranitelnost hrdinky v mužském světě. Marcelo Alvarez zpívá skvěle Rytíře Des Grieux a dává postavě nezvyklou citlivost. Výborné kritiky sklízí i Christopher Maltman jako Lescaut. V sérii šesti představení od 14. do 30. listopadu 2016 zastoupila 21. listopadu Annu Netrebko Kristīne Opolais.
Český divák měl možnost poznat inscenaci režiséra Richarda Eyreho, která přenáší děj z období rokoka do okupované Francie během druhé světové války, v březnovém přenosu 2016 v hlavní roli právě s Kristīne Opolais pod taktovkou Fabia Luisiho (výběr recenzí ze zahraničního tisku najdete zde). Současnou sérii představení diriguje Marco Armiliato.
Anna Netrebko tráví volný čas v New Yorku se svým manželem a synem Tiagem, a i tak renomovaný deník jako The New York Times věnuje článek nejen jejímu vystoupení na první newyorské scéně, ale také jejím nákupům v metropoli. V článku Anna Netrebko Shops the Way She Sings: Exuberantly (Anna Netrebko nakupuje obdobně, jako zpívá: bujně) ji reportéři sledovali na nákupech módního zboží a dárků pro rozsáhlé příbuzenstvo a četné přátele. Celý článek najdete zde .
Plácido Domingo jako dirigent
Plácido Domingo bude 5. srpna 2017 dirigovat Verdiho Aidu na gigantickém olympijském stadiónu v Mnichově. Slavný tenorista-barytonista a dirigent bude dirigovat podle plánu většinu představení na turné po evropských zemích. Megaprodukce (patrně se živými zvířaty) pak zažije vrchol před mnichovským publikem. Plně obsazený stadion má kapacitu 69.000 míst! K inscenaci a ke své kariéře zodpovídá Domingo dotazy deníku Abendzeitung München v článku s entuziastickým podtitulkem Wir schaffen damit ein neues Publikum (Takto vytvoříme nové publikum) – rozhovor najdete zde .
Jonas Kaufmann má stále zdravotní problémy
Jonas Kaufmann odřekl koncert v madridském Teatro Madrid, naplánovaný na úterý 22. listopadu 2016. Setrvávající zdravotní problémy sedmačtyřicetiletého pěvce donutily v uplynulé sezoně zrušit koncerty a představení v Mnichově, Berlíně, Baden-Badenu i Paříži, minulý týden také stornoval své vystoupení s písňovým recitálem v Güterslohu. Nejdříve mu přetrvávající problémy s protrahovaným zánětem dutin zabránily vystoupit na koncertním turné (také v Praze) a nyní již více než dva měsíce umělecky absentuje na operních i koncertních pódiích z důvodů potíží s hlasivkami.
Orfeus – věčná operní inspirace
Theater an der Wien připravilo v sérii recitálů a koncertních provedení oper komponovaný večer s dvojicí renomovaných interpretek staré hudby, které na scéně Divadla na Vídeňce již opakovaně vystupovaly. Korejská sopranistka Sunhae Im zde zpívala například Amora v Gluckově Orfeovi, americká mezzosopranistka Vivica Genaux zde ztvárnila role v Haydnových a Gluckových operách na scéně i na koncertu.
Pod prostým názvem Orpheus nalezneme samozřejmě nejen ukázky ze zásadního díla operní reformy Orfeo ed Euridice Christopha Willibalda Glucka, ale i segmenty z děl operních i kantátových, která se netěší takové proslulosti. Program obsahuje například kantátu Orfeo (cca 1735) Giovanniho Batisty Pergolesiho, části z Händelovy serenaty Il Parnasso in festa (Parnas slaví, 1734) s mytologickým námětem, árie ze zapomenuté opery Giovanniho Alberta Ristoriho I lamenti d’Orfeo (Orfeovy nářky, 1749) nebo árie z operního pasticcia Nicoly Porpory Orfeo (1736). Capella Gabetta vystupuje pod taktovkou svého zakladatele Andrese Gabetty 23. listopadu 2016.
Na co jsme zapomněli
Česká sopranistka Zuzana Marková zpívala v Marseille v koncertní verzi Donizettiho Anny Boleny titulní roli v prvotřídním obsazení. Přes ohlášenou laryngitidu pěvkyně sklidila velmi slušné kritiky.
Jejími partnery byli mezzosopranistka Sonia Ganassi (Giovanna Seymour) a Mirco Palazzi (Enrico VIII). Orchestr a sbor Opéra de Marseille vystoupily pod vedením specialisty na belcantová operní díla Roberta Rizziho Brignoliho. Pěvkyně zazpívala na dvou koncertech, 29. října a 2. listopadu 2016. S marseillskou operou Zuzana Marková spolupracuje opakovaně, zpívala zde jako stálý host Lucii z Lammermooru i Violettu Valéry a na DVD je dostupná inscenace půvabné opery Henriho Saugueta Les Caprices de Marianne (Marianniny rozmary, 1954) – sopranistka vytvořila v této tragikomické opeře podle de Mussetovy stejnojmenné divadelní hry titulní roli. Inscenace Sauguetovy opery putovala po několika francouzských scénách (také Marseille) v letech 2014 až 2016 v rámci velmi dobře připravené koprodukce. I na tuto sezonu má sopranistka, jež studovala vedle dalších disciplín zpěv u své maminky, profesorky Jiřiny Markové, ohlášeny dvě velké koloraturní role ve významných italských divadlech – Violettu Valéry v Palermu a Lucii z Lammermooru v Teatro La Fenice v Benátkách v dubnu a květnu 2017.
Erwin Schrott v Praze a Vídni
Erwin Schrott se chystá do Prahy, kde uvede svůj koncertní program Rojotango, který obsahuje latinskoamerická tanga i lidové písně.
Uruguayský basbarytonista vystoupí s mimořádně úspěšným programem, jehož nahrávka pro label Sony obdržela i cenu Echo Klassik 2012. Již 5. prosince 2016 předvede svůj temperament a charizma v Obecním domě. Lamač srdcí operních fanynek pokračuje i ve své kariéře na operním jevišti, kde vytváří role padouchů (Scarpia, Boitův Mefistofele) nebo mužů se sex-appealem (Escamillo a Don Giovanni). V Mozartově opeře střídá dokonce dvě role. V Theater an der Wien bude 28. a 31. prosince 2016 zpívat v obnovené inscenaci opery Dona Giovanniho, ale v lednu a březnu 2017 o několik bloků dál ztělesní v témže operním titulu ve Wiener Staatsoper Giovanniho sluhu Leporella, tedy roli, která ho celosvětově proslavila na salcburském festivalu v režii Clause Gutha v roce 2008.
I operní zpěváci dospívají
Známá německá sopranistka Michaela Kaune (narozena 1968) ohlásila změnu rolí v Humperdinckově opeře Hänsel und Gretel (česky zpravidla jako Perníková chaloupka).
V opeře, která neodmyslitelně patří k repertoáru německy mluvících scén o vánočních svátcích a v níž mnoho let zpívala roli děvčátka Gretel, v prosincové a lednové sérii představení vystoupí jako Matka obou sourozenců, tedy Jeníčka a Mařenky. V Deutsche Oper Berlin bude zpívat v debutu v této roli 18. prosince 2016 pod taktovkou Sira Donalda Runniclese.
Na příští rok ohlašuje ale samozřejmě několik vystoupení ve své parádní roli Maršálky ve Straussově Růžovém kavalíru.
Výtvarné dílo týdne
Bettina Ehrlich-Bauer – Jonny spielt auf (Jonny vyhrává). Jüdisches Museum Wien v Dorotheergasse 4. listopadu 2016 zahájilo výstavu Die bessere Hälfte. Jüdische Künstlerinnen bis 1938 (Lepší polovička. Židovské umělkyně tvořící před rokem 1938). Zajímavý projekt vídeňského židovského muzea představuje desítky uměleckých děl (maleb, prací na papíře, plastik a keramické tvorby) od více než čtyřiceti výtvarnic, které v rakouské metropoli tvořily mezi dvěma světovými válkami. Mezi známými jmény nalezneme i řadu těch, která vypadla ze širšího povědomí dějin výtvarného umění. Část děl byla také zapůjčena ze soukromých sbírek.
Mezi ně patří i olejomalba na plátně ze sbírky Vorarlberg Museum, Bregenz s názvem Jonny spielt auf (Jonny vyhrává) z roku 1928 rakouské malířky Bettiny Ehrlich-Bauer (1903-1985), které se na rozdíl od jiných podařilo z Rakouska roku 1938 ještě emigrovat.
Po druhé světové válce umělkyně žila v Londýně. Vedle volné tvorby se zabývala i textilní tvorbou a ilustracemi pro děti. Uvedená práce ze soukromé rodinné sbírky (její teta byla slavným modelem Gustava Klimta pro malbu Goldene Adele z roku 1907) je přímo inspirována světovou premiérou stejnojmenné opery Ernsta Křenka v Lipsku 10. února 1927. Opera byla až do počátku třicátých let senzací evropských operních scén, do konce roku 1930 byla inscenována více než sedmdesátkrát. Nabídla naprosto nový námět na operním jevišti – příběh napůl detektivní a napůl komediální z prostředí luxusního hotelu a nočních podniků. Navíc Křenkova hudba stmeluje avantgardistické postupy s jazzem a populárními hudebními formami, především z tehdejší taneční hudby v období nástupu charlestonové éry.
Hlavní postavou je houslista Jonny (baryton), který slavnému houslistovi ukradne vzácné housle, nechybí samozřejmě ani milostná zápletka. Opera byla nesmírně populární a vytvořila dokonce určitou módu. Také výrazně přispěla k prosazení dobového žánru Zeitoper, časové opery, která využívá náměty z každodenního života velkoměsta. Významnou roli hraje v příběhu jazzová hudba (na malbě zastoupená saxofonem) i barva pleti Jonnyho (černá groteskní maska na malbě), a zrcadlo v námětu pak je odkazem na záměnu identit, která je součástí zápletky.
Opera byla ještě 16. června 1927 uvedena i v pražském Neues deutsches Theater v hudebním nastudování Alexandera Zemlinského, tedy již čtyři a půl měsíce po světové lipské premiéře (opravdu tak rychle se tehdy šířily operní novinky). Součástí pražské výpravy (včetně skvělých kostýmů pro představitelku zpěvačky Anity z tehdejšího předního módního salónu Roubíček v paláci Koruna na Václavském náměstí), byl i vůz značky Praga Piccolo, takže ani dnešní přítomnost dopravních vozidel na operní scéně není až takovou novinkou. Když byla opera uvedena roku 1929 v New Yorku, musel být představitel Jonnyho namaskován jako běloch imitující černocha (tak jak to americké publikum znalo z prvého amerického zvukového filmu The Jazz Singer / Jazzový zpěvák z roku 1927 z bílým Al Jolsonem v roli černošského zpěváka). Malba rakouské výtvarnice je zajímavou a velmi časnou reflexí operní novinky ve výtvarné tvorbě. Výstava trvá do počátku května 2017.
Operní nahrávka týdne
André Ernest Modeste Grétry – L’Épreuve villageoise (Venkovská zkouška). Opera Lafayette, dirigent Ryan Brown. Naxos 8.660377, 2016 (1 CD). Díky exkluzivnímu nahrávacímu kontraktu amerického uskupení Opera Lafayette, jež používá dobové nástroje a soustřeďuje se na barokní a zejména klasicistní operní opusy, mají posluchači možnost se teď seznámit s operním dílem, které patřilo k nejčastěji inscenovaným operám konce osmnáctého a počátku devatenáctého století na francouzských jevištích. Soubor se věnuje operní tvorbě Adrého Ernesta Modesta Grétryho (1741-1813) opakovaně, v roce 2012 uvedl a nahrál v roce jeho operu Le magnifique.
Opera Venkovská zkouška pod původním názvem Théodore et Paulin byla poprvé předvedena před versaillským dvorem za přítomnosti Marie Antoinetty v roce 1784. Dílo pak bylo uvedeno nejen ve Francii, Belgii, Německu, ale také v Moskvě, a dostalo se také zásluhou kočovných operních společností dokonce do Nového světa. Operu skladatel ale ještě v roce premiéry razantně přepracoval do výsledného dvouaktového tvaru s mluvenými dialogy a dal dílu jiný název. Velmi hudebně svěží a elegantní partitura vyniká příjemnou melodikou s citacemi lidových tanců a písní. Námět je jednoduchý, zpracovává vděčné téma námluv městského šviháka na venkovském sídle, který když nepochodí nejdříve u mladistvé matky, zkouší svoje štěstí u dcery. Dcerka však již má jiného nápadníka, takže dojde ke scénám žárlivosti, ale konec vše napraví. Posuzovaná nahrávka nabízí velmi vyrovnaný zpěvácký soubor čtyř interpretů (soprány Sophie Junker a Talise Trevigne, baryton Thomas Dolié a tenorista Francisco Fernández-Rueda) pod lehkou taktovkou Ryana Browna. Kvality souboru dosvědčuje opakované pozvání k provedení jejich operních projektů ve dvorním divadle ve Versailles, kde vystupují například vedle operních produkcí Marca Minkowského.
Operní úsměv
Legendární italský spinto-tenor Galliano Masini (1896-1986) byl proslulý nejen svým pěveckým uměním, ale také humorem a bezprostředním kontaktem s publikem.
Při jednom představení Carmen sklidil obrovský potlesk po Květinové árii a nadšené publikum se dožadovalo opakování. Zpěvák gestem utišil publikum a do hlediště prohlásil: „Prosím, nenuťte mě to zpívat znovu, když to napoprvé šlo tak dobře!“
Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky
[mc4wp_form id="339371"]
