Druhý ze tří koncertů

Bennewitzovo kvarteto je v této sezoně rezidenčním souborem Českého spolku pro komorní hudbu. Poslední lednové pondělí hrálo ve Dvořákově síni Rudolfina kvartety od Schumanna, Martinů a Schuberta. Závažný program, druhý ze tří v sezoně spolku, do dokonalosti krásně zaokrouhlila jako přídavek hudba Antonína Dvořáka.

Soubor existuje už dvacet let, což se zdá neuvěřitelné, jubileum připadá na letošní rok. Kvarteto nesoucí jméno houslisty Antonína Bennewitze, z jehož třídy vzešlo České kvarteto, již nějakou dobu hraje ve složení Jakub Fišer, Štěpán Ježek, Jiří Pinkas a Štěpán Doležal. Jeho koncert byl příkladným, co do dramaturgie, ale i provedení. Jako charakteristický rys se pro jeho zařazení ukazuje kultivovaná, přiměřená a střídmá dokonalost. Jde v tom nejlepším slova smyslu o reprezentanta domácích tradic, toho nejlepšího z komorní hudby – ušlechtilého zvuku, vzájemné vyladěnosti, udržování proporcí, pozornosti vůči detailům i celku, vystižení stylu.

Bennewitzovo kvarteto se často prezentuje ojedinělým výběrem repertoáru. Tentokrát byl program koncipován tradičněji, pozornost byla soustředěna především na interpretaci. Jako málo uváděné číslo figuroval především Smyčcový kvartet č. 3 Bohuslava Martinů, dílo z roku 1929. Stojí na pomezí konstruktivistických experimentů a zvukových efektů a krystalizujícího osobitého neoklasicismu, vyznačujícího se čím dál víc značným podílem melodičnosti a lyriky. Martinů nevybočil z celkového jemného nastavení souboru, měl však přesto zřetelně vymezeny všechny potřebné parametry, které k hudbě dvacátých let patří, zazněl s veškerým nasazením.

Pravda je, že však ani Smyčcový kvartet A dur, op. 41 č. 3 Roberta Schumanna vlastně není tou úplně nejčastější položkou koncertů. Jeho komorní hudba se vyznačuje bohatou a obsažnou hudební řečí, v tomto případě nepříliš vyprofilovanou, tedy nijak mimořádně charakteristickou, ale upřímnou a pozitivně laděnou. Pro kvarteto, které hraje výrazně neokázale, které podtrhuje vyváženost a krásu hudby, je Schumann, jak se zdálo, ideální autor.

A Franz Schubert? Také. Smyčcový kvartet d moll zvaný Smrt a dívka – podle variací na stejnojmennou skladatelovu píseň ve druhé větě – je velké, závažné koncertní dílo, daleko přesahující salonní prostředí. Bennewitzovo kvarteto ve skladbě hledalo, nacházelo a našlo ušlechtilou krásu spíše než posmutnělost či tragiku. Ve finále proto hudba nezaháněla přízrak smrti, ale vyjadřovala vnitřní sílu. Více než romantický zápas a vzdor byl tedy přítomen klasicizující řád.

V únoru čekají soubor koncerty v USA a v sále Labské filharmonie v Hamburku, tam vystoupí čtveřice nejdříve sama, ale vzápětí také s kvintetem Belfiato a s pianistou Lukášem Vondráčkem. Březen hlásí mimořádně prestižní adresu – londýnskou síň Wigmore Hall, kam se kvarteto vrátí zase v červenci. Mezitím podnikne po vystoupení v Uherském Hradišti zájezd do Jižní Koreje, v dubnu následuje Nizozemsko, v květnu Itálie, Rakousko a Španělsko – v Bilbau s Alexanderem Melnikovem provede soubor Weinbergův Klavírní kvintet… A v tuzemsku jsou koncertními zastávkami postupně Nejdek, Liberec, Nové Město nad Metují, Hradec nad Moravicí, Ostrava, Frýdek-Místek, Opočno a Jablunkov… Opakovaně i Praha. Měsíc před Pražským jarem, kde spoluúčinkuje s vokálním souborem Martinů Voices, zahraje Bennewitzovo kvarteto 25. dubna v Rudolfinu svůj třetí a poslední letošní program v sezoně Českého spolku pro komorní hudbu. Bude to Debussyho Smyčcový kvartet g moll, od Antonína Dvořáka Smyčcový kvartet G dur, op. 106 a současná věc – Songs of Immigrants, kompozice Slavomíra Hořínky.

Lednový pražský koncert uzavřela ukázka z Dvořákových Cypřišů, které Bennewitzovo kvarteto natočilo v kvartetní podobě před časem celé. Soubor vzbudil v sále stabilním, nerozkolísaným, a hlavně stylově a zvukově dokonalým projevem komplexní potěšení. Právě k takovým koncertům, tehdy skutečně téměř výhradně kvartetním, Český spolek pro komorní hudbu kdysi na konci devatenáctého století vznikl.

Hodnocení autora recenze: 85%

Český spolek pro komorní hudbu
Bennewitzovo kvarteto
– Jakub Fišer (1. housle)
– Štěpán Ježek (2. housle)
– Jiří Pinkas (viola)
– Štěpán Doležal (violoncello)
29. ledna 2018 Dvořákova síň Rudolfina Praha

program:
Robert Schumann: Smyčcový kvartet A dur op. 41 č. 3
Bohuslav Martinů: Smyčcový kvartet č. 3 H 183
Franz Schubert: Smyčcový kvartet d moll „Smrt a dívka“ D 81

www.ceskafilharmonie.cz