Druhý festivalový večer, který se proběhne 17. července, nabídne rozverné představení pro velké i malé bez rozdílu věku. Taneční projekt Balet o kávě je dílem polského tanečního souboru Cracovia Danza Ballet a známé choreografky Romany Agnel, která ke spolupráci přizvala pražské Collegium Marianum. Na prknech Divadla ABC, někdejšího sídla satirického Osvobozeného divadla, se v žertovné choreografii představí nejen roztančená kávová zrnka, ale rovnou celý kávový servis. Tanečníci totiž přivezou exkluzivní kostýmy evokující míšeňský porcelán, z něhož kdysi mohl v Café Zimmermann pít i samotný Johann Sebastian Bach. Právě na jeho hudbu se také bude tančit, mimo jiné na jeho slavnou Kávovou kantátu, v níž se představí pěvečtí sólisté Patricia Janečková a Jaromír Nosek.
Letní slavnosti staré hudby pozvou letos návštěvníky na dobrodružnou cestu za objevováním staré hudeb již po dvacáté. Hlavní dramaturgyně festivalu Jana Semerádová vzpomíná, jak v počátcích festivalu na přelomu tisíciletí nikdo z organizátorů netušil, co se z Letních slavností staré hudby stane: „Je to fenomén, o kterém se mluví, přehlídka toho nejlepšího z oblasti staré hudby, jejíž ozvuky doznívají daleko za hranicemi Prahy a České republiky. Letošní ročník je bilanční a výjimečný, ale díky pečlivému důrazu na výběr míst a pestrost repertoáru, je každý ročník sám o sobě svátkem.“. Letní slavnosti staré hudby se v každém z uplynulých dvou let zaměřily na specifickou oblast či tematiku a pomohly tak odkrýt celou řadu hudebních i hudebně-historických souvislostí. Ředitelka festivalu Josefína Knoblochová dodává: „Letní slavnosti staré hudby jsou festivalem s vlastním přesvědčením, vizemi, vkusem a názorem, festivalem otevřeným novým podnětům a výzvám a nabitým inspirativní energií.“
Úvodní koncert se koná v kostele sv. Šimona a Judy v Dušní ulici. Ten je díky svým balkónům a ochozům ideálním místem pro provádění vícesborových skvostů autorů, jako jsou Giovanni Gabrieli, Orlando di Lasso nebo Heinrich Schütz, kdy jsou skupiny zpěváků a instrumentalistů rozmístěny v chrámovém prostoru tak, aby využily všechny jeho akustické možnosti a efekty. Benátky byly v 16. a 17. století Mekkou evropského sborového umění a inspirací pro mnohé autory ze Záalpí. Právě na tuto fascinaci a vzájemné ovlivňování poukazuje tento koncert. Brilantní Cappellu Marianu doprovodí instrumentální soubor, který v saských Drážďanech založil Ercole Nisini, původem z Itálie, který je fenomenálním hráčem na sackbut, tedy historický pozoun. Autorem hudebního nastudování je Vojtěch Semerád. Vedle zmiňovaných sackbutů se na pódiu představí altové a basové dulciany (fagoty), cinky (dřevěné dechové nástroje, které se ovšem díky druhu nátrubku obvykle řadí k žesťovým nástrojům), teorba (basová loutna) anebo „arpa doppia“ – barokní trojřadá harfa.
Program pak pokračuje koncertem s převážně španělským repertoárem a s názvem Corazón español dne 22. července v Zámku Troja, dále vystoupením belgického vokálního kvinteta Utopia v Klášteře sv. Anežky České, kde 25. července uvede program Rosa mystica a v něm skvosty franko-vlámské renesanční polyfonie. Další projekt zve posluchače opět do Zámku Troje, kde budou tentokrát tón udávat mistři francouzského baroka a jejich komorní kantáty a instrumentální díla. V programu nazvaném V zahradách múz se představí pět špičkových francouzských a českých instrumentalistů a skvělá francouzská sopranistka Chantal Santon-Jeffery. Poslední červencový den bude patřit lahodnému souzvuku violy da gamba a loutny v podání dvou virtuosů (Due virtuosi), Vittoria Ghielmiho a Lucy Piancy. Velkolepý závěr jubilejního ročníku 8. srpna v Rudolfinu pak bude patřit opět francouzské hudbě, tentokrát ve spojení s tancem. Špičkové vokální sólisty Katherine Watson (Velká Británie) a Reinouda Van Mechelena (Belgie) doprovodí orchestr Collegium Marianum. Pásmo sestavené z těch nejkrásnějších árií a instrumentálních kusů Jeana-Philippa Rameaua, Jeana-Marii Leclaira a dalších vzniklo po vzoru představení, jaká se v 18. století hrávala v královském sídle ve Versailles – odtud název Večer pro krále. Děj, který vedle dvou pěveckých protagonistů vyprávějí také dva taneční sólisté ze soboru Les Cavatines, nás provede scénami od něžného Pastorale přes dramatickou Bouři, Svár a Podsvětí až k závěrečnému shledání a smíru.
