Ekumenický Parsifal se samopalem v plné polní

  1. 1
  2. 2
Zatímco letošní nová inscenace Tannhäusera na Bayreuthských slavnostech v režii Tobiase Kratzera až brutálně popřela Wagnerův koncept vykoupení skrze (křesťanskou) čistotu Alžběty báchorkou o anarchistické road movie do současného Bayreuthu, inscenace Parsifala (premiérovaná v roce 2016) Wagnerovu partituru „jen“ aktualizovala. Režisér Uwe Eric Laufenberg (nar. 1960) vyložil Parsifala v době vzedmuté migrační vlny a vystupňovaných teroristických útoků nejen v Německu jako vojenskou misi někde v krizové oblasti Blízkého východu. Jako výkladový klíč zvolil téma náboženského fundamentalismu.
R. Wagner: Parsifal – Bayreuther Festspiele 2019 (foto Enrico Nawrath)

Parsifal, slavnostní hra zasvěcení, nejzáhadnější z Wagnerových oper, k odkrývání nových výkladů svým způsobem vybízí nejvíc. Wagnerův „čistý bloud“, který se po počátečním hledání své identity a poslání stane vykupitelem a strážcem Svatého grálu, je symbolikou obtížené dílo propojené mystériem Velkého pátku. Wagner vyšel z eposu středověkého básníka a rytíře Wolframa von Eschenbach o Parzifalovi, který se od nevědomosti skrze soucit dopracuje k prozření. První provedení se uskutečnilo v „posvátném“ Bayreuthu v roce 1882 a dle přání rodiny bylo na třicet let tehdejšího trvání autorských práv limitované výhradně na Festivalové divadlo.

Kvůli Parsifalovi Wagnera zavrhl filozof Friedrich Nietzsche, který svému Mistrovi vyčítal návrat ke křesťanství. Ta výtka je ovšem nespravedlivá – Wagner sice používá křesťanskou symboliku, ale kam vlastně jeho hrdinové směřují (nebo se duchovně vyvíjejí), se nikdy jednoznačně nedozvíme. Jako Walhalla určitě nejsou nebesa v křesťanském smyslu, ani v Parsifalovi inspirace artušovskými legendami, Svatým grálem a buddhismem nejsou ničím víc než motivy, kvůli nimž dnes fanoušci stojí fronty na nové díly Harryho Pottera nebo romány Dana Browna. Nelze zpochybnit Wagnera jako geniálního hudebního skladatele, ale „vznešenost“ jeho esoterních „slavností zasvěcení“ netřeba považovat za zjevenou pravdu. V jeho operách mají často větší roli autobiografická témata než tolik vzývané mudrování o smyslu života a vesmíru.

R. Wagner: Parsifal – Bayreuther Festspiele 2019 (foto Enrico Nawrath)

Režisér Uwe Eric Laufenberg s výtvarníky Gisbertem Jäkelem (scéna), Jessikou Karge (kostýmy) a autorem videa Gérardem Nazirim svou inscenaci Parsifala situoval do oblasti Blízkého východu, ohniska konfliktů pod dohledem mezinárodních vojenských sil. Nejspíš do Iráku, jak by napovídala filmová dotáčka, která po Gurnemanzových slovech k Parsifalovi: „Vidíš, můj synu, zde se čas stává prostorem“, v mezihře před obřadem Svatého grálu zoomuje detail mapy Iráku k obrazu zeměkoule a vzdaluje se dál a dál, kdy se Země stává součástí nekonečného vesmíru až k jakémusi rudému magmatu jeho zrodu – a pak se tento kontext lidského hemžení vrací zase zpět do Mosulu či Bagdádu. Scéna replikuje prostor zdevastovaného kláštera s výklenkem pro Klingsora pod stropním obloukem, v druhém dějství se změní v halu s lázní v muslimském dekorativním stylu, až se ve třetím dějství zdi pod „náporem“ bujně rostoucí vegetace po kýženém dešti v oáze uprostřed pouště rozestoupí.

Rytíři Grálu zde jsou pojati jako mniši jakési křesťanské sekty. V nuzných podmínkách rozpadajícího se kláštera se starají o zbědované uprchlíky, pod dohledem armády v maskáčových uniformách se samopaly, která tu co chvíli dělá šťáru. Ve středu sekty žije, či spíše je na lůžku rituálně přenášen a snímán z kříže muž (u Wagnera Amfortas) v bederní roušce a s trnovou korunou uctívaný jako novodobý Kristus. Při obřadu jeho ránu na boku mniši nožem obnovují a obřadně pijí z kalicha vytékající krev. Parsifal přichází na scénu jako poněkud bezradný mladík evropského původu, jenž se přidá ke spojenecké armádě a odolá svodům orientálních tanečnic a jejich oblažování v lázni. Kouzelník / padlý rytíř Klingsor je v Laufenbergově pojetí vyznavač islámu, pokleká na modlitebním koberečku směrem k Mekce, bičuje se důtkami po zádech, velí harému orientálních břišních tanečnic v typických třpytivých kostýmech, jehož součástí je i Kundry, aby svedly mladíka (Parsifala), který k němu vpadl v plné polní. Klingsor fetišisticky shromažďuje sošky Krista na kříži a jeho sbírka se při zániku jeho „světa“ s rachotem zřítí na zem.

R. Wagner: Parsifal – Bayreuther Festspiele 2019 (foto Enrico Nawrath)

Jakkoli se na scéně objevují jasně čitelné symboly křesťanského, židovského i muslimského náboženství, na čí straně a proti komu Parsifal se samopalem a v plné polní bojuje (a kdo s kým a proč válčí), se na Wagnerovu partituru tak úplně naroubovat nepodařilo. Stejně jako všichni režiséři, kteří přesazují děj opery do současnosti, Laufenberg tímto posunem aktivoval ono základní tázání spjaté s žánrem operní stylizace: proč američtí vojáci, teroristé nebo mniši vlastně zpívají. A neunikl tak občas až směšným situacím.

Laufenberg se nevyhnul místům, z nichž se v poslední době stala režijní klišé – nejen oněm filmovým projekcím, ale i explicitnímu sexu na scéně. Zde takto obcuje na stole na zádech ležící Kundry s Amfortasem. Vystřídal tak Parsifala, který v tomto klíčovém okamžiku naopak jejím svodům nepodlehl a otevřela se mu tak cesta k „očistnému bloudovi, který poznává skrze soucit“ a je povolán zachránit z úpadku rytíře Grálu. Režisér použil také nahotu ve chvíli, kdy se po Parsifalově obřadném umytí nohou a křtu Kundry spustí v oáze kýžený, všemi vítaný déšť. Pokud přijmeme tyto režijní prostředky jako současný standard, lze uznat, že je Laufenberg použil vkusně a podpořil jimi poselství, jež chtěl svou inscenací předat.

R. Wagner: Parsifal – Bayreuther Festspiele 2019 (foto Enrico Nawrath)

V závěru inscenace křesťané, židé i muslimové vkládají do Titurelovy rakve své cennosti a ve zklidněné pospolitosti odcházejí. Inscenace tak ústí do naděje bratrství všech lidí, v němž náboženský fundamentalismus směřuje do ekumenického smíření.

  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat


Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na