Elīno, nech už toho. Rozloučení a nový začátek

Elīna Garanča: fáze přechodu
Hvězda opery zpívá opět na Okružní třídě a připravuje změnu oboru
(Der Kurier – 11. 11. 2015 – Peter Jarolin)

 

Elīna Garanča (foto muusikaelu.ee)
Elīna Garanča (foto muusikaelu.ee)

V těchto dnech ji opět můžeme slyšet ve Vídeňské státní opeře v jedné z jejích skvělých rolí, jako Charlottu v Massenetově Wertherovi. Jak však Elīna Garanča oznámila v rozhovoru pro list Kurier, do budoucna ohlašuje překvapení v nových rolích: „Nacházím se teď ve fázi přechodu. Mnoho rolí, které jsem dosud zpívala, nechám brzy za sebou. Ale když se nějaké dveře zavřou, otevírají se jiné.“

Rozloučení
Konkrétně Garanča říká: „Myslím, že mé mozartovské období je pryč. Ani Octaviana ve Straussově Rosenkavalieru už nebudu zpívat, rozloučím se s ní za dva roky v inscenaci newyorské Metropolitní opery.“ A se smíchem: „Prostě nevěřím, že by mě chtěli lidé věčně vidět jako mladého chlapce v kalhotkové roli. A i můj hlas říká: ‚ Elīno, nech už toho‘.“

Matka dvou dcer naslouchá svému vnitřnímu hlasu. „Po narození dětí se mi hlas změnil. Je tmavší, zralejší, plnější. A je načase přejít k lehkému dramatickému oboru. Pilně už to zkouším.“

Nový začátek
A co to bude? „Určitě Santuzza v Cavalleria rusticana, také Dalila v Samsonovi a Dalile. Jasná už je Eboli v Donu Carlovi, také Amneris budu zpívat. Jen dotazy týkající se Wagnera jsem zatím odmítala. To však neznamená, že v mém kalendáři jednoho dne nebude stát Ortrud v Lohengrinovi nebo Kundry v Parsifalu. Ale na tyto role musí být hlas přece jen ještě trochu tvrdší. Uvidíme, kam nakonec moje cesta povede.“

A dodává: „Ale role jako Charlotta chci zpívat dál.“ Mění se během let představa o určité jevištní postavě? „Ani ne. Mění a střídají se kolegové. A stárneme. Tak to zkrátka je. Ale jakési pozitivní napětí, adrenalin před každým vystoupením, to zůstává. Myslím, že tak starý ani člověk nemůže být, aby se toho napětí zbavil. A je to dobře, protože tak zůstane člověk pozorný a zvědavý. Naše povolání by se nikdy nemělo stát rutinou. Publikum si to nezaslouží.“

A jak je to s koncerty jako Klasika pod hvězdami, který se 6. července 2016 uskuteční v Göttweigu – už po deváté? „Také tam se musí publiku pokaždé nabídnout něco nového. Každý rok s mým manželem Karlem Markem přemýšlíme, co můžeme přinést zvláštního. V záležitostech organizace je ale kompetentní on, já jsem na to příliš chaotická. Proto bych také nikdy nemohla vést festival.“

Rodina
Jak však Elīna Garanča sloučí své povolání se soukromým životem, její manžel Karel Mark Chichon je dirigent a také velmi zaměstnaný? „Snažím se mít rodinu u sebe, jak jen to jde. Především teď, dokud mě moje dcery ještě potřebují – jedné budou dva, druhé jsou čtyři roky. Později rodiče stejně překážejí. Teď je ale rodina na předním místě. Moje maminka letos zemřela a od té doby vím, jak cenné je moci trávit čas s milovanými lidmi. Protože jsou chvíle, které už nikdy nedohoníme.“

Držet se při zemi
Život hvězdy má tedy i stinné stránky? „Já se za hvězdu nepovažuju. Proč taky? Každá zpěvačka chce samozřejmě být milována a zbožňována. Jen to pokaždé nevyjde. Jeden falešný tón, a lidé si toho všimnou. To je možná ta nevýhoda.“ Zasměje se: „Ale také je trochu výhoda, když je člověk známý: třeba se pro vás snáze najde volné místo v restauraci.“

Jakou radu by Elīna Garanča dala mladým zpěvačkám a zpěvákům? „Učit se, učit se, učit se. Sama pracuju pravidelně se svým pedagogem. A důležité je, nenechat se zhýčkat úspěchem. Tomu jsem se vždycky bránila. Pro své přátele jsem pořád Elīna z Rigy.“

Přeložila Vlasta Reittererová

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

Mohlo by vás zajímat