Lucrezia Aguiari

Lucrezia Aguiari (1743/1746–1783) byla italská koloraturní sopranistka, která se proslavila neobvyklým hlasovým rozsahem přesahujícím tři a půl oktávy. Za svého života byla známa pod přezdívkou „La Bastardella“ a patřila mezi nejvýznamnější zpěvačky 18. století.

Životopis

Narodila se kolem roku 1743 nebo 1746 ve Ferraře jako nemanželské dítě nebo opuštěné dítě, které vychoval Leopoldo Aguiari. Studovala zpěv u Brizio Petrucciho ve Ferraře a později v klášteře ve Florencii u abbé Lambertiniho. Profesionální debut absolvovala roku 1764 ve Florencii, následně vystupovala v Padově, Lucce, Veroně a dalších italských městech. V roce 1768 se stala dvorní zpěvačkou v Parmě, kde také téhož roku zpívala titulní roli v neapolské premiéře Paisellovy opery Le nozze di Peleo e Tetide. V roce 1780 se provdala za skladatele Giuseppe Collu. Kariéru ukončila v létě 1782 kvůli zhoršujícímu se zdraví a zemřela na tuberkulózu 18. května 1783 v Parmě.

Tvorba

Aguiari vystupovala především v italských operách svého manžela Giuseppe Colly, ale také v dílech dalších soudobých skladatelů jako Giovanni Paisiello, Josef Mysliveček či Felice Alessandri. Mezi její nejslavnější role patřily Cleopatra v Collově Tolomeu, Andromeda v různých operách nebo Dido v pasticu Didone abbandonata. Kromě operního repertoáru se věnovala také koncertní činnosti, zvláště během svých působení v Londýně v letech 1775-1776, kde účinkovala v prestižních Pantheon Concerts.

Význam

Aguiari byla jednou z nejuznávanějších koloraturních sopranistek své doby, oceňovanou pro technickou dokonalost a mimořádný hlasový rozsah. Její schopnost dosáhnout tónů v nejvyšších polohách sopranového rejstříku byla legendární – dokázala zpívat C o oktávu výš než vysoké C. Tuto její výjimečnou schopnost zachytil ve svém dopise Leopold Mozart, který ji slyšel v Parmě roku 1770 společně se svým synem Wolfgangem Amadeem. V Londýně dosahovala rekordních gáží, kdy za jeden večer a dvě árie dostávala 100 liber, což byla na tehdejší dobu astronomická částka.

Zajímavosti

Aguiari trpěla chromou nohou, kterou si údajně poranila v raném dětství, kdy jí část nohy ukousl pes nebo prase. Její přezdívka „La Bastardella“ odkazovala na její původ jako nemanželského dítěte. Aldous Huxley na ni vzpomínal ve svém románu Brave New World, kde ji však nesprávně nazval „Ajugari“. Mozart si na setkání s ní v Parmě pamatoval po celý život a později ji srovnával s dalšími slavnými sopranistkami své doby.