Zakariyya Ahmad (1896–1961) byl egyptský hudební skladatel a zpěvák, považovaný za jednu z nejvýznamnějších postav arabské hudby 20. století. Přezdívaný „Šejch skladatelů“ se proslavil nejen svými nábožensko-duchovními kompozicemi, ale především světskou tvorbou, která zásadně ovlivnila vývoj egyptské populární hudby. Objevil legendární zpěvačku Umm Kulthum a spolu s básníkem Bayramem al-Tunsi vytvořil tzv. zlatý trojúhelník arabské hudby.
Životopis
Ahmad se narodil v roce 1896 ve Fayumu egyptskému otci a matce tureckého původu. Již v dětství ho ovlivnila turecká hudba, kterou mu zpívala matka. Vzdělání získal na prestižní univerzitě Al-Azhar, kde se naučil sedm způsobů recitace Koránu a ovládl náboženské zpěvy inšád i súfijské chorály. Téměř 18 let se věnoval výhradně duchovní hudbě a složil 32 náboženských písní tawašíh. Byl žákem slavného šejcha Darwíše al-Harírího, za jehož švagrovou se později oženil. Svou první světskou píseň „Erkhi El-Setar Elli Fi Rehna“ složil až v roce 1923. Během revoluce v roce 1919 ve svém turbanu převážel letáky odporu a komponoval vlastenecké písně. Zemřel 15. února 1961, pouhých 40 dní po smrti svého nejbližšího přítele a spolupracovníka al-Tunsi.
Tvorba
Ahmad vytvořil během své kariéry impozantní dílo čítající 1 070 melodií, 56 operet a 191 filmových soundtracků. Byl průkopníkem ve formě taqtuqa, kterou oslobodil od klasické stagnace použitím různých metrů a udělením odlišné melodie každé dvojverší. V roce 1932 složil hudbu k prvnímu egyptskému muzikálovému filmu „Onšudat al-Fuad“. Spolupracoval s předními umělci své doby, mezi něž patřili Abdel Latif al-Banna, Saleh Abdel Hai či Naaima El-Masria. Nejvýznamnější byla jeho dvacetiletá spolupráce s Umm Kulthum, pro kterou napsal celkem 46 písní včetně slavných „Ana Fi Intizarak“ a „Ahl Al-Hawa“. Jeho styl hluboce čerpal z tradičních egyptských lidových melodií a orientálních hudebních forem.
Význam
Ahmad je považován za klíčovou postavu zlatého věku arabské hudby a průkopníka autentické orientální hudby. Jeho objevení Umm Kulthum změnilo dějiny arabské hudby – z venkovské dívky vytvořil hvězdu celého arabského světa. Zlatý trojúhelník, který tvořil s Umm Kulthum a básníkem al-Tunsi, obohacoval arabskou hudební scénu po celá desetiletí. Ahmad dokázal propojit tradiční náboženskou hudbu s moderními světskými formami a vytvořit tak základ pro další vývoj egyptské populární hudby. Jeho kompozice dodnes zní v celém arabském světě.
Zajímavosti
Ahmad byl známý svou skromností a odmítal se stýkat s vysokou společností, často odmítal pozvání na události, kde se cítil být pozván z pouhé shovívavosti. Na premiéře jedné ze svých posledních písní pro Umm Kulthum byl nalezen místo na slavnostním večírku v chudé čtvrti Darb Al-Masmat, kde zpíval na svatbě dcery starého přítele. Na stěně své ložnice měl pověšen citát od Konfucia: „Nezajímá mě, kdo vytváří zákony lidí, dokud já tvořím jejich hudbu.“ Tento citát se stal jeho životním mottem a dokonale vystihoval jeho přístup k hudbě jako k prostředku formování duší.
Související články
Opera v Egyptě
Projekt Suezský prieplav bol kľúčovým pre intenzívne obchodné spojenie medzi Afrikou a Európou. Zároveň posilnil rozvoj egyptskej kultúry. Mnohé benefity z toho vyťažila práve…