Sandro Akhmeteli (vlastním jménem Alexandre Vasilis dze Akhmeteli, 1886–1937) byl gruzínský divadelní režisér, jehož inovativní koncepce a umění masových scén zásadně ovlivnily vývoj gruzínského divadla. Považuje se za nejvýznamnějšího gruzínského divadelního režiséra všech dob a během své kariéry transformoval Rustaveli divadlo v Tbilisi v jednu z nejúspěšnějších divadelních společností v Sovětském svazu.
Životopis
Akhmeteli se narodil 13. dubna 1886 v horské vesnici v provincii Kacheti ve východní Gruzii do rodiny kněze. Krajina a kultura tohoto regionu výrazně ovlivnily jeho pozdější estetické hodnoty. Po vzdělání na gymnáziu, kde ho vyučoval spisovatel Vasil Barnovi, získal hlubokou znalost gruzínské i světové literatury. Nešťastné manželství ho přinutilo odejít do Sankt Petěrburgu, kde studoval práva na místní univerzitě (do roku 1916), ale většinu času věnoval psaní divadelních kritik. V roce 1915 publikoval svůj první manifest, v němž odsoudil gruzínské divadlo jako zastaralé a vyzval k jeho radikální proměně. Po získání nezávislosti Gruzie v roce 1918 se vrátil do vlasti, aby vedl mladé herce v převratu proti divadelnímu establishmentu. Byl zatčen 19. listopadu 1936 v Moskvě na základě vykonstruovaných obvinění ze špionáže a 27. června 1937 popraven během Stalinových čistek.
Tvorba
Od roku 1922 spolupracoval s režisérem Kote Marjanishvilim na reformě Rustaveli divadla v Tbilisi, ale jejich partnerství skončilo v roce 1926, kdy Akhmeteli převzal úplnou kontrolu nad divadlem. Vytvořil vlastní uměleckou korporaci „Duruji“ (podle řeky v rodném Kacheti) a požadoval od všech členů podepsání slibu, že „obětují svůj život a budoucnost vůli korporace a divadla“. Mezi jeho nejúspěšnější inscenace patřily Glebovův „Zagmuk“ (1926), Šanšiašviliho „Anzor“ (1928), Lavreniovův „Rozpad“ (1928) a další díla. Akhmeteli se zaměřoval na vytváření heroického a monumentálního divadla s jedinečnou rytmickou strukturou a poutavými charakterizacemi postav.
Význam
Akhmeteli je považován za klíčovou postavu moderního gruzínského divadla, která vytvořila tak zvaný „gruzínský charakter“ na jevišti. Jeho inovativní přístup k masovým scénám a schopnost vytvářet emotivní, temperamentní a heroické představení zásadně ovlivnily další generace gruzínských divadelníků. Napsal také významnou esej „Je gruzínské divadlo gruzínské?“, která se stala důležitým textem v historii gruzínského divadla. Pod jeho vedením se Rustaveli divadlo stalo jednou z nejúspěšnějších divadelních společností v celém Sovětském svazu.
Zajímavosti
Během protivládních protestů v Gruzii v letech 2024–2025 se Akhmeteliho hra „In Tyrannos“ („Proti tyranii“) stala symbolem odporu proti autoritářské moci. Protestující se inspirovali tím, že Akhmeteli kdysi vyvěsil transparent této hry před Rustaveli divadlem na protest proti sovětským úřadům. Stávkující herci slíbili obnovit tuto tradici každoročně 14. ledna, kdy se v Gruzii slaví Den gruzínského divadla. Akhmeteli byl také zdatným boxerem a vyžadoval od svých herců, aby ovládali umění tance a byli fyzicky zdatní.
Související články
Sergej Radamsky: Pronásledovaný tenor (23)
Šostakovičova Lady Macbeth Po návratu do Moskvy jsme zjistili, že se mezitím situace spisovatelů, divadelních ředitelů a vůbec intelektuálů neuvěřitelně zhoršila. Přesto jsme bezelstně…