Tibor Andrašovan (3. dubna 1917 Slovenská Ľupča – 14. června 2001 Bratislava) byl slovenský skladatel a dirigent, klíčová postava slovenské národní kultury poválečného období. Proslavil se jako autor prvních slovenských baletů, oper a rozsáhlé filmové tvorby, jakož i jako spoluzakladatel folklórního souboru SĽUK.
Životopis
Andrašovan se narodil jako nejmladší z devíti dětí kováře ve Slovenské Ľupči. Po přestěhování rodiny do Banské Bystrice v roce 1920 zasáhla rodinu hospodářská krize, která vedla k otcově sebevraždě v roce 1928. Už v patnácti letech se Andrašovan musel živit hraním klavíru v tanečních školách a kavárnách. Vystudoval Učitelský ústav v Banské Bystrici (1937) a Filozofickou fakultu Univerzity Komenského v Bratislavě (1937–1941). Současně studoval na Konzervatoři v Bratislavě kompozici u Eugena Suchoně a dirigování u Kornela Schimpla a Josefa Vincourka (1940–1945). Během Slovenského národního povstání se aktivně zapojil do odboje. V letech 1946–1957 působil jako korepetitor, dramaturg a dirigent Slovenského národního divadla.
Tvorba
Andrašovan vytvořil rozsáhlé skladatelské dílo zahrnující opery, balety, symfonickou a filmovou hudbu. K jeho nejvýznamnějším operám patřily Figliar Geľo (1957) podle komedie Jozefa Hollého a Biela nemoc (1967) podle Karla Čapka. Jako tvůrce prvních slovenských baletů Orfeus a Eurydika (1948) a Pieseň mieru (1949) položil základy slovenské baletní tvorby. Komponoval hudbu k více než 160 slovenským filmům, za kterou v roce 1949 získal národní cenu za skladbu Pieseň strojov. Jeho tvorba se vyznačovala lyričností, melodičností a využíváním folklórních prvků.
Význam
Andrašovan sehrál klíčovou roli v rozvoji slovenské národní kultury jako spoluzakladatel folklórního souboru SĽUK v roce 1949. Jako jeho umělecký ředitel (1950–1957, 1968–1972) připravoval programy pro amatérské i profesionální folklórní soubory a přenesl autentickou lidovou hudbu a tanec z venkova do širší kultury. Dirigoval renomované orchestry doma i v zahraničí včetně Japonska, Mongolska, SSSR a USA. Jeho přínos k slovenské kultuře byl oceněn čestným doktorátem Univerzity Mateja Bela v Banské Bystrici (1997) a posmrtně Řádem Ľudovíta Štúra I. třídy (2007).
Zajímavosti
V roce 1957 složil egyptskou národní hymnu Allah Akhbar, kterou před prezidentem Nasserem provedlo 3000 vojáků během oslavy vítězství v suezské krizi. V Kambodži získal od krále Sihanoukaříci královský titul Moni Sarafon, který mu poskytoval stejné privilegia jako princi. V Mongolsku se spřátelil se sovětským diplomatem Vjačeslavem Molotovem, se kterým pravidelně hrál karty, přičom podle Andrašovana obvykle prohrával. V roce 1949 se oženil s Bulharkou Ivankou Dimitrovovou Stoičkovou během cesty do Bulharska.
Související články
Skladatel bonviván. Tibor Andrašovan by oslavil sto let
Dňa 3. apríla by sa dožil svojej storočnice slovenský skladateľ Tibor Andrašovan, keby nás nebol navždy opustil už v roku 2001. Predstavoval svojráznu umeleckú…