Mořic Stanislav Anger (12. března 1844 Sušice – 2. srpna 1905 Praha) byl významný český dirigent, hudební skladatel a houslista. Celý svůj profesní život zasvětil hudbě, zejména pak opernímu divadlu, kde působil jako druhý kapelník pražského Národního divadla od roku 1881 až do své smrti.
Životopis
Narodil se v Sušici jako syn poštmistra. Studoval na reálce v Písku a ve Vídni, kde získal první hudební vzdělání. Přestože začal studovat na pražské technice, studia nedokončil a plně se věnoval hudbě. V Praze studoval housle u Josefa Řebíčka a kompozici u Josefa Bohuslava Foerstera. V letech 1862–1868 hrál ve druhých houslích orchestru Prozatímního divadla, kde se seznámil s Antonínem Dvořákem, se kterým v letech 1864–1865 dokonce společně bydlel. Dirigentskou kariéru zahájil řízením frašek a operet, později působil v několika rakouských divadlech včetně vídeňské Komické opery. V roce 1881 se stal druhým dirigentem Národního divadla v Praze, kde setrval až do smrti. Paralelně v letech 1888–1901 řídil kůr v křížovnickém chrámu sv. Františka na Starém Městě.
Tvorba
Angerova skladatelská tvorba byla úzce spjata s potřebami divadla. Jeho nejúspěšnějším dílem byl pohádkový balet Štědrovečerní sen na libreto Augustina Bergera z roku 1886, který dosáhl téměř dvou stovek repríz. Z operní tvorby vytvořil komickou operu Záletníci (původně německy Die Wächter der Moral, 1879), která byla poprvé uvedena v Národním divadle roku 1882. Komponoval také operety Čertíci a Hadrián, další balety jako Kouzelný fagot a České posvícení, orchestrální skladbu Pocta Bedřichu Smetanovi a rozsáhlou scénickou hudbu k činohrám autorů jako Shakespeare, Tyl, Stroupežnický nebo Zeyer. Vytvořil také četné chrámové skladby, písně a sbory.
Význam
Jako dirigent patřil Anger k nejvýznamnějším postavám českého operního divadla konce 19. století. Poprvé uvedl na scénu Národního divadla operu zahraničního autora – Bizetovu Carmen v roce 1884. Dirigoval premiéru Dvořákova Dimitrije i jeho druhé nastudování, světovou premiéru Dvořákova houslového koncertu v a moll s Františkem Ondříčkem roku 1883 a významná nastudování Verdiho oper Othello a Falstaff. Vynikal mimořádnou pohotovostí a dokázal převzít reprízy bez zkoušky. Jeho úkolem bylo studovat především francouzský a italský repertoár, v němž dosahoval vynikajících výsledků.
Zajímavosti
Podle nepřesně doložené historky zachránil Anger před zničením Dvořákovu 2. symfonii B dur – když skladatel chtěl dílo zničit, Anger si místo splácení půjčky vyžádal partituru. Byl členem takzvané Společnosti Mahulíkovců, kterou s Dvořákem v čele založili v roce 1894. Vyznačoval se temperamentním dirigentským stylem s rychlými tempy a častým používáním rubat, což kontrastovalo s korektním stylem prvního kapelníka Adolfa Čecha.