Anton Stepanovič Arenskij byl ruský skladatel, pianista a pedagog romantického směru, který se proslavil především svou komorní hudbou a pedagogickou činností. Ačkoli byl často kritizován za nedostatek osobního stylu a silné ovlivnění Petrem Iljičem Čajkovským, vychoval řadu významných skladatelů včetně Sergeje Rachmaninova a Alexandra Scriabina.
Životopis
Arenskij se narodil 30. června 1861 v Novgorodu do bohaté, hudebně nadané rodiny. Již v devíti letech komponoval písně a klavírní skladby. V roce 1879 se rodina přestěhovala do Petrohradu, kde studoval kompozici na tamní konzervatoři pod vedením Nikolaje Rimského-Korsakova. Po absolvování v roce 1882 se stal profesorem na Moskevské konzervatoři, kde působil až do roku 1895. V tomto období vychoval řadu významných hudebníků. V letech 1895-1901 řídil prestižní Císařský chór v Petrohradě, poté odešel do důchodu a věnoval se komponování a koncertování. Zemřel na tuberkulózu ve finském sanatoriu 12. února 1906 ve věku pouhých 44 let.
Tvorba
Arenskij komponoval v duchu pozdního romantismu, přičemž jeho největším vzorem byl Čajkovskij. Napsal tři opery, z nichž nejúspěšnější byla „Sen na Volze“ z roku 1891. V komorní hudbě vynikl zejména Klavírním triem č. 1 d moll op. 32, věnovaným památce violoncellisty Karla Davidova, a Smyčcovým kvartetem č. 2 a moll op. 35, dedikovaným Čajkovskému. Nejznámějším dílem se staly Variace na Čajkovského téma pro smyčcový orchestr op. 35a, původně pomalá věta zmíněného kvartetu. Vytvořil také více než sto klavírních skladeb, čtyři suity pro dva klavíry a řadu písní. Kromě kompoziční činnosti sepsal první metodické učebnice harmonie a formy v Rusku.
Význam
Arenskij se zapsal do dějin hudby především jako vynikající pedagog, který vychoval celou generaci ruských skladatelů. Mezi jeho žáky patřili Sergej Rachmaninov, Alexandr Skrjabin, Alexandr Grečaninov či Reinhold Glière. Jeho „Sbírka 1000 úloh pro praktické studium harmonie“ si dodnes zachovává pedagogickou hodnotu. Ačkoli mu současníci vytykali nedostatek osobního stylu, jeho nejlepší komorní skladby patří k vrcholům ruské romantické hudby a v posledních desetiletích zažívají renesanci na koncertních pódiích po celém světě.
Zajímavosti
Arenskij vytvořil velmi ranou nahrávku svého Klavírního tria na voskové válce společně s houslistou Janem Hřímalým a violoncellistou Anatolijem Brandukovem krátce po dokončení skladby. Jeho učitel Rimskij-Korsakov o něm skepticky prohlásil: „Rychle bude zapomenut.“ Po Arenském je pojmenován ledovec v Antarktidě. Zajímavostí je také neobvyklé obsazení jeho druhého smyčcového kvartetu pro housle, violu a dvě violoncella, které poskytuje dílu temnou, elegickou barvu připomínající Schubertův Smyčcový kvintet.
Související články
Před 160 lety se narodil skladatel Anton Arenskij
Anton Stěpanovič Arenskij byl ruský skladatel a klavírista druhé poloviny 19. století. Za svůj krátký život za sebou zanechal početnou tvorbu nejrůznějších žánrů, interpretační…