Gina Bachauer (1913–1976) byla řecká klavírní virtuoska rakousko-italského původu, která se zařadila mezi nejvýznamnější pianisty 20. století. Proslavila se především interpretací romantických klavírních koncertů a rozsáhlou koncertní činností v Evropě i Spojených státech.
Životopis
Gina Bachauer se narodila 21. května 1913 v Athénách do rodiny s rakouskými a italskými kořeny. Klavírní studium zahájila v pěti letech na Athénské konzervatoři pod vedením Woldemara Freemana, polského virtuosa. Později studovala v Paříži u Alfreda Cortota a mezi lety 1933–1935 brala lekce přímo od Sergeje Rachmaninofa ve Francii a Švýcarsku. Její francouzský debut se uskutečnil v roce 1929 v pařížském Salle Chopin, v Anglii poprvé vystoupila v roce 1932. Během druhé světové války žila v Alexandrii, kde dala více než 600 koncertů pro spojenecké vojáky. Po válce se její kariéra rozvinula naplno – v roce 1946 debutovala v londýnské Royal Albert Hall, v roce 1950 pak úspěšně v New Yorku. V roce 1951 se provdala za dirigenta Aleca Shermana, který se stal jejím managerem. Zemřela náhle na infarkt 22. srpna 1976 v rodných Athénách během Athénského festivalu.
Tvorba
Bachauer měla mimořádně široký repertoár sahající od Mozarta po Stravinského. Specializovala se zejména na romantické klavírní koncerty Brahmse, Chopina, Liszta, Čajkovského a Rachmaninofa, ale výborně interpretovala také díla Beethovena, Debussyho a Ravela. Nahrála pro prestižní značky His Master’s Voice, RCA Victor a Mercury Living Presence, přičemž její nahrávky koncertů s dirigentem Stanisławem Skrowaczewskim a Londýnským symfonickým orchestrem patří k nejcenějším. Pravidelně vystupovala s předními světovými orchestry pod taktovkou dirigentů jako Pierre Monteux nebo Dimitri Mitropoulos. Každoročně absolvovala více než sto koncertů, jedenáct měsíců v roce trávila na cestách.
Význam
Bachauer byla označována za „královnu pianistů“ a považována za jednu z nejvýznamnějších klavíristek 20. století. Její interpretační styl spojoval technickou dokonalost s romantickým výrazem a byla oceňována pro svůj průrazný tón a intenzivní frázi. Po její smrti byla v roce 1976 založena Gina Bachauer International Piano Foundation se sídlem v Salt Lake City, která pořádá prestižní mezinárodní klavírní soutěž. Její archiv je uchováván na Brigham Young University v Utahu. Měla významný vliv na podporu mladých talentů a často učila na mistrovských kurzech.
Zajímavosti
Během války rozšířila svůj repertoár o jazz a boogie-woogie, aby pobavila vojáky. Měla zvláště blízký vztah k Utah Symphony Orchestra a dirigentovi Maurice Abravanelovi, který ji nazýval „svatá Gina“ – díky ní orchestra v roce 1966 absolvovala první mezinárodní turné. Vyučovala klavír řeckou princeznu Irene a krále Pavla. Před každým koncertem se dotýkala medailonku s fotografiemi svého prvního manžela a otce. Na její počest vydala Řecko v roce 1981 pamětní známku.