Ctibor Bachratý (1955–2023) byl významný slovenský fotograf specializující se na divadelní, taneční a hudební umění. Patřil k nejrespektovanějším fotografům kulturní scény na Slovensku a v České republice, kde po více než tři desetiletí dokumentoval představení předních divadelních souborů a hudebních festivalů.
Životopis
Ctibor Bachratý se narodil v roce 1955 v Cíferi. Po maturitě na gymnáziu v Trenčíně studoval strojařinu na Slovenské vysoké škole technické v Bratislavě. K fotografii se dostal již ve 16 letech, kdy fotografoval koncert skupiny Collegium Musicum. V letech 1975–1990 působil jako tanečník v národním folklórním souboru Lúčnica, kde se postupně začal věnovat fotografování představení. Po roce 1990 se stal profesionálním fotografem a založil si živnost. Zemřel 27. srpna 2023 ve věku 68 let na následky mozkové příhody.
Tvorba
Bachratý se specializoval na fotografii divadelních, tanečních a hudebních představení. Byl dlouholetým fotografem Slovenského národního divadla a spolupracoval s mnoha dalšími významnými divadly jako Astorka Korzo ’90, Gunagu, divadlo SkRAT, Radošinské naivné divadlo nebo Studio L+S. Pravidelně fotografoval festivaly Pohoda, Art Film Fest v Trenčianských Teplicích, Divadelná Nitra a Bratislava v pohybe. Pracoval také v zahraničí, například dokumentoval představení Národního divadla v Brně. Vytvořil tisíce fotografií zachycujících nejdůležitější okamžiky slovenské a české kulturní scény.
Význam
Bachratý představoval nezastupitelnou postavu slovenské kulturní fotografie. Jeho snímky se staly důležitým dokumentem vývoje slovenského divadla a hudební scény po roce 1990. Vyznačoval se schopností zachytit energii a podstatu uměleckého výkonu, přičemž dokázal být ve správný okamžik na správném místě. Jeho fotografická práce byla oceňována nejen na Slovensku, ale i v České republice, Maďarsku a Kanadě, kde měl výstavy. V roce 2022 vyšla monografie „Divadlo SkRAT. Ctibor Bachratý. Fotografie“, dokumentující dvacetiletou historii tohoto divadelního souboru.
Zajímavosti
Bachratý nikdy nestudoval fotografii formálně, ačkoli se jí věnoval celý profesionální život. Prvý fotoaparát dostal ve svých osmi letech od otce, který se fotografii věnoval amatérsky. Mezi jeho nejvýznamnější dokumentární práce patří fotografování posledního koncertu Milana Lasicu v červenci 2021. Byl známý svým přátelským přístupem k umělcům a schopností vytvořit s nimi osobní vztah, což se promítalo do autenticity jeho snímků. Rád říkával, že nejradši fotografuje lidi, kteří se umí bavit a mají v sobě energii.
Související články
Týden s tancem
Co chystá v září divadlo PONEC, festival Gasparáda v Kolíně anebo avíza na workshop s Farmou v jeskyni a říjnovou konferenci Vize tance.