Hermann Rudolph Konrad Baumann byl významný německý hráč na lesní roh, který se narodil 1. srpna 1934 v Hamburku a zemřel 29. prosince 2023 ve věku 89 let. Proslul jako průkopník hry na přirozený roh a jako jeden z nejvýznamnějších sólistů druhé poloviny 20. století.
Životopis
Baumann začal svou hudební dráhu jako zpěvák a jazzový bubeník, k lesnímu rohu se obrátil až v sedmnácti letech. Studoval u Fritz Hutha na Hochschule für Musik ve Würzburgu a následně dvanáct let působil jako první hornista v různých orchestrech, včetně Dortmunder Philharmoniker a Stuttgartského rozhlasového symfonického orchestru (1961-1967). Zlom v jeho kariéře nastal roku 1964, kdy vyhrál první cenu v prestižní ARD International Music Competition v Mnichově. Od roku 1967 se plně věnoval sólové kariéře a současně třicet let vyučoval na Folkwang Hochschule v Essenu.
Tvorba
Baumann se proslavil průkopnickými nahrávkami Mozartových hornových koncertů s Nikolausem Harnoncourtom z roku 1973 na přirozený roh, stejně jako spoluprací se Simonem Rattlem. Významný byl jeho přínos k soudobé hudbě – uvedl světovou premiéru Ligetiho Tria pro lesní roh, housle a klavír v roce 1982. Jako skladatel vytvořil vlastní díla, zejména proslulou Elegii pro přirozený roh sólo. Nahrál desítky alb pro různá vydavatelství včetně Deutsche Grammophon, Philips a Teldec, přičemž ovládal jak moderní nástroje, tak historické rohy včetně barokního corno da caccia.
Význam
Baumann byl klíčovou postavou oživení hry na přirozený roh v barokní a klasické hudbě. Jeho pedagogická činnost ovlivnila generace hornistů po celém světě prostřednictvím mistrovských kurzů a dlouholetého působení na vysokých školách. Roku 1999 obdržel Christopher Monk Award od Historic Brass Society za celoživotní přínos hudbě na historické nástroje. Jeho charakteristický zpěvný tón a dokonalá technika jej řadily mezi nejrespektovanější sólisty své doby.
Zajímavosti
V roce 1993 Baumann utrpěl mozkovou příhodu po koncertu s Buffalo Philharmonic, která mu ochrnoula pravou stranu těla. S obdivuhodnou vůlí se musel znovu naučit chodit, mluvit, psát i hrát na roh. Již po pěti měsících obnovil pedagogickou činnost a za dva roky se vrátil k sólovému vystupování. Byl ženatý čtyřicet let s Hellou až do její smrti v roce 1997. Baumann také propagoval hru na exotické nástroje jako jihoafrický kelphorn, poštovní roh či dánské lury.