Martin Bendik je slovenský operní režisér, narozený 22. prosince 1960 v Košicích. Patří mezi nejvýznamnější představitele současné slovenské operní režie a je považován za nejpozoruhodnějšího žáka legendárního Branislava Krišky. Ve své tvorbě se hlásí k principům takzvaného Regietheater neboli „režisérského divadla“, které klade důraz na originální interpretaci klasických operních děl.
Životopis
Martin Bendik vystudoval hru na klavír na Státním konzervatoři v Košicích a následně operní režii na Hudební a taneční fakultě Vysoké školy múzických umění v Bratislavě ve třídě docenta Branislava Krišky. Své vzdělání doplnil studijním pobytem v opeře ve francouzském Montpellieru a doktorandským studiem na Katedře hudební vědy Univerzity Komenského. Od 80. let 20. století se systematicky věnuje operní režii a dramaturgii. Nejvíce svých režijních prací realizoval ve Státní opeře v Banské Bystrici, kde spolupracoval se scénografem Alešem Votavou a vytvořil řadu pozoruhodných inscenací, které charakterizuje originální inscenační vidění.
Tvorba
Bendikova režijní tvorba zahrnuje široký repertoár od barokních až po moderní opery. Ve Státní opeře v Banské Bystrici naštudoval Gluckova Orfea a Eurydiku (1990), Verdiho Arolda (1993) a Luisu Miller (1995), Pucciniho Toscu (2000) či Verdiho Attilu (2005). Ve Slovenském národním divadle režíroval Bartókův Hrad knížete Modrobrada (2003), Brittenova Petera Grimese (2005), Verdiho Trubadúra (2007) a Beethovenova Fidelia (2016). Jeho inscenace se vyznačují hlubokým dramaturgickým propracováním a psychologickou věrohodností postav. Vedle divadelní práce se věnuje také režii literárních pořadů pro Slovenský rozhlas.
Význam
Martin Bendik je považován za jediného důsledného stoupence principů Regietheater v současné slovenské operní režii. Jeho divadelní koncepce se odklánějí od tradičních interpretací operních děl a jsou hluboce sociálně kritické. Výrazně ovlivnil podobu slovenské operní scény především svým důrazem na dramaturgickou přípravu a psychologické motivace postav. Je pokračovatelem díla svého učitele Branislava Krišky a představuje spojnici mezi slovenskou operní tradicí a současnými evropskými trendy. Jeho přístup k operní režii ovlivnil generaci mladších slovenských režisérů.
Zajímavosti
Bendik je autorem knihy esejů „Operné sondy“ vydané v roce 2014, ve které reflektuje současný stav operní režie. Jeho inscenace Beethovenova Fidelia z roku 2016 vyvolala silné emocionální reakce slovenské společnosti díky politicko-kritické koncepci varující před škodlivým vlivem oligarchů na státní politiku. Při práci často používá netradiční divadelní prostředky, jako je například zapínání světel v hledišti během představení či dodatečně napsané dramatické projevy postav. Dlouhodobě spolupracuje s maďarským dirigentem Jánosem Kovácsem a je pravidelným hostem předních evropských operních scén.
Související články
Jubilanti slovenské opery (9)
Spomeňme si na jubilantov (9) Posledný raz v tomto kalendárnom roku predkladám čitateľom Opera Plus krátke miniportréty slovenských operných umelcov, ktorých okrúhlejšie dáta narodenia alebo…