Konstantin Karenin

Konstantin Karenin byl tenorista a pedagog ukrajinského původu. Narodil se 21. května 1897 v Kyjevě, zemřel 21. listopadu 1966 v Praze. Pedagogicky působil na Pražské konzervatoři, z jeho studentů zpěvu nejvíce proslul Karel Gott.

Život

Konstantin Karenin se narodil v ukrajinském Kyjevě. Jeho matka byla pěvkyně. Po maturitě studoval v Oděse na vojenské inženýrské akademii. První světová válka a politické události zamíchaly osudy celé jeho rodiny. Karenin odešel do emigrace, okolnosti jeho odchodu však zůstaly nejasné.

Brzy se začal věnovat zpěvu a odešel studovat zpěv na konzervatoř v Bělehradu. Brzy na to odcestoval do Paříže, kde studoval na Conservatoire Nationale a kde si Karienina všimnul Fjodor Šaljapin, který se stal na několik let jeho učitelem. Roku 1928 měl Karenin v Paříži první veřejný koncert.

Na základě Šaljapinovy techniky se stal Karenin špičkovým představitelem těch nejnáročnějších rolí svého oboru. Zároveň se stal díky svým schopnostem výborným pedagogem.

Kariéra

Karenin nikdy nezůstal ve stálém angažmá. Hostoval však na nejlepších evropských scénách: v Paříži, Madridu, Barceloně, Vídni, Sofii, Monte Carlu, Rize, Bělehradu anebo i mimo Evropu v Teatro Colón v Buenos Aires.

Karenin v Česku

V pražském Národním divadle poprvé vystoupil 7. ledna 1936 v roli Lenského v Čajkovského opeře Evžen Oněgin. Ztvárnil řadu rolí (Erik ve Wagnerově Bludném Holanďanovi, titulní role v Lohengrinovi s Marií Podvalovou v roli Elsy) a od roku 1943 zde působil jako stálý host. Vystupoval i v Národním divadle v Brně a na přelomu 40. a 50. let také v divadle v Olomouci.

Pražská konzervatoř

Karenin začal učit v roce 1950 na Pražské konzervatoři. Mezi jeho žáky patřil zejména Karel Gott, který zde studoval od roku 1960, ale i Ivana Mixová, Jaroslav Kachel, Václav Neckář, Miloslav Arbeit, Milan Chladil, Zdenka Kareninová či Natalia Romanová.

Karel Gott prohlásil „…měl jsem štěstí, neboť mým tolerantním pedagogem se stal Šaljapinův žák, tenorista Konstantin Karenin. Ten velmi rychle rozpoznal, že mě to táhne k jazzu a moderní populární hudbě…“

Rodina

Jeho manželka Zdenka Kareninová (1930-2020) byla 1967 do roku 1989 pěvkyní souboru Janáčkovy opery v Brně. Účinkovala jak v Národním divadle v Praze, tak i scénách jako Jihočeském divadle v Českých Budějovicích. Získala Cenu Thálie 2014 za celoživotní operní mistrovství. Dcera Anna Kareninová je známou překladatelkou a tlumočnicí.

Galerie

Operní repertoár

Role v Národním divadle v Praze

Tosca (1919/1920) – Mario Cavaradossi

Komedianti (1921/1922) – Canio (Paňáca)

Rigoletto (1921/1922) – Vévoda mantovský

Sedlák kavalír (1921/1922) – Turiddu

Lohengrin (1922/1923) – Lohengrin

Dalibor (1923/1924) – Dalibor

Werther (1926/1927) – Werther

Eugen Oněgin (1929/1930) – Lenský

Piková dáma (1932/1933) – Heřman

Aida (1933/1934) – Radames

Carmen (1935/1936) – Don José

Otello (1935/1936) – Otello

Eugen Oněgin (1936/1937) – Lenský

Síla osudu (1936/1937) – Alvaro

O neviditelném městě Kitěži (1937/1938) – Griška Kutěrma

Rigoletto (1937/1938) – Vévoda mantovský

Lohengrin (1939/1940) – Lohengrin

Bludný Holanďan (1940/1941) – Erik

Rigoletto (1940/1941) – Vévoda mantovský

Sedlák kavalír (1941/1942) – Turiddu

Boris Godunov (1945/1946) – Samozvanec pod jménem Grigoria

Role v Národním divadle v Brně

Na prknech Národního divadla Brno ztvárnil úlohy trójského hrdiny Aenea v opeře Trójané (1940), nebo Heřmana v Pikové dámě (1939).

 

(Autorem textu je Jakub Michl.)