Montserrat Caballé (vlastním jménem Maria de Montserrat Viviana Concepción Caballé i Folch) byla španělská operní pěvkyně. Narodila se 12. dubna 1933 v Barceloně a zemřela 6. října 2018 tamtéž. Byla osobitou a velmi obdivovanou sopranistkou, interpretkou především belcantových děl. Proslavila se mj. skladbou Barcelona, kterou nahrála s frontmanem skupiny Queen Freddiem Mercurym a která se stala neoficiální hymnou olympijských her v roce 1992 v Barceloně.
Život
Montserrat Caballé se zpěvu věnovala od dětství. Dvanáctileté studium Hudební konzervatoře ukončila v roce 1954 se zlatou medailí. Studovala pod vedením Eugenie Kemmenyové, která jí pomohla zdokonalit především dechovou techniku, dále pak byli jejími učiteli Conchita Badíová a Napoleone Annovazzi.
V roce 1964 se vdala za tenoristu Bernabého Martího, se kterým strávila celý život. Měli spolu dvě děti, syna a dceru. Dcera, Montserrat Martíová, je rovněž sopranistka, několikrát vystupovala se svou matkou. Život Caballé provázely velké zdravotní problémy, mj. nádor na mozku, rakovina prsu, problémy se srdcem. Za svou kariéru absolvovala přes 4000 vystoupení, její repertoár zahrnoval 90 operních rolí a přes 800 písní. Vedle opery se věnovala i mladým začínajícím zpěvákům a také se věnovala charitě.
Kariéra
Operní kariéra Caballé začala roku 1955 v divadle Teatro Fortuna ve městě Reus, kde se představila představení La Serva Padrona Giovanni Battisty Pergolesiho. Poté získala angažmá v Městském divadle v Basileji, kde v roce 1956 debutovala v roli Mimì v opeře La Bohème Giacoma Pucciniho a představila se i v hlavních dalších rolích – v operách Tosca, Aida či Salome.
Počátkem 60. let byla angažovaná v divadle v Brémách, kde se specializovala na belcantové role, za které byla také celou svou operní dráhu nejvíce ceněna. V roce 1962 se vrátila do Barcelony a debutovala v divadle Gran Teatre del Liceu v titulní roli opery Richarda Strausse Arabella.
Zásadní průlom v její kariéře nastal v roce 1965, kdy zastoupila Marilyn Horne v koncertní verzi Donizettiho opery Lucrezia Borgia v newyorské Carnegie Hall. Toto vystoupení jí získalo mezinárodní uznání a popularitu.
V témže roce vystoupila na operním festivalu v Glyndebourne v Anglii a zpívala hlavní roli Markétky v Gounodově opeře Faust v Metropolitní opeře. Vystupovala na prestižních operních scénách i festivalech, v milánské La Scale v hlavní roli opery Norma Vincenza Belliniho, v roli Violety ve Verdiho La traviatě v londýnské Královské opeře Covent Garden, roku 1980 zazářila v titulní roli Rossiniho opery Semiramis na festivalu v Aix-en-Provence.
Podobně jako např. Luciano Pavarotti se Caballé nevyhýbala ani pop-rockovým žánrům. Popularitu mezi širokým publikem si získala duetem Barcelona, který nazpívala s Freddiem Mercurym, frontmanem skupiny Queen. Zároveň také spolupracovala s řeckým instrumentalistou Vangelisem.
Její repertoár zahrnoval i španělské lidové písně. Nahrála přes třicet kompletních oper a více než padesát recitálů. Slavná je její nahrávka La traviaty s italským tenorem Carlem Bergonzim.
Caballé se aktivně věnovala charitě a začínajícím zpěvákům. Je považována za objevitelku José Carrerase, se kterým léta pravidelně vystupovala. V roce 1994 se stala Vyslankyní dobré vůle UNESCO a je zakladatelkou nadace, jež pomáhá dětem, které se staly obětmi válek.
Caballé a Česko
Caballé vystoupila třikrát v Praze – v roce 2002 zpívala se svou dcerou Montserrat Martí a tenoristou Oscarem Marinem ve Státní opeře Praha, jednou na recitálu v Ostravě a naposledy v roce 2010 na Mezinárodním hudebním festivalu Petra Dvorského na zámku v Jaroměřicích nad Rokytnou. Výtěžek z koncertu ve Státní opeře v roce 2002 putoval na pomoc povodní postižené vesnice Klecánky u Prahy.
Kontroverze
Caballé byla v roce 2014 odsouzena k šesti měsícům vězení a k pokutě přes 250 000 euro za daňové úniky, ke kterým se přiznala. Aby se vyhnula nutnosti zdanit příjmy za rok 2010 ve Španělsku, uvedla jako místo svého trvalého pobytu Andorru. Do vězení však nakonec nenastoupila, a to z důvodu své dosavadní trestní bezúhonnosti.
Galerie
Diskografie (výběr)
Montserrat Caballe, Angel, 1980
M. Caballe: Wagner, RCA Records, 1980
Arie Antiche, London Records, 1980
M. Caballe Sings Wagner, CBS Records, 1983
M. Caballe, Giuseppe Di Stefano, Moss Music Group, 1985
M. Caballe Sings Romanzas de Zarzuelas, Moss Music Group, 1986
Barcelona (s Freddiem Mercurym), Hollywood Records, 1992
M. Caballe, Shirley Verrett, RCA Records, 1992
Jose Carreras, Montserrat Caballe: Souvenirs, Sony Music, 1992
M. Caballe: Rossini, Donizetti, Verdi Rarities, RCA Records, 1992
Domingo, Carreras, Caballe, with Aragall, Berganza, Pons, RCA Records, 1992
M. Caballe (Carlo Felice Cillario), RCA Records, 1993
Eternal Caballe: Arias, Scenes, Songs, RCA Records, 1994
M. Caballe: Casta Diva, RCA Records, 1995
M. Caballe, Arias, EMI Records, 1996
Arias and Duets (Montserrat Caballe & Montserrat Marti), RCA Records, 1996
Meyerbeer: L’Africane, Legato, 1997
Puccini: Madama Butterfly, Legato, 1997
M. Caballe: Friends for life, BMG International, 1998
M. Caballe: Montserrat Caballe , Great opera divas, 1999
M. Caballe: Ultimate collection , RCA, 1999
An evening with Montserrat Caballe, Phillips, 2000
Bellini, Verdi: Italian opera arias, EMI Music Distribution, 2001
Only Caballé, Rca Red Seal, 2002
M. Caballe en Duo, Rca Red Seal, 2003
Donizetti, Rossini, Verdi: Rarities, 2004
The Essential Montserrat Caballe, Sony Classical/Essential Classics, 2008
M. Caballe: A portrait, EMI Classics, 2011
The Sound of Montserrat Caballe, EMI Classics/Warner Classics, 2013
Diva Eterna, Sony Music, 2019
Ocenění
1966 Grammy – Rossini Rarities
1968 Grammy – La bohème
1974 Grammy – Cosi fan tutte
1999 Ondas Award for Music
Vyznamenání
Řád cti (Arménie, 2013)
Čestný doktorský titul z univerzity v Barceloně (Španělsko, 2011)
Řád kněžny Olgy I. třídy (Ukrajina, 2006)
Dáma Řádu čestné legie (Francie, 2005)
Komandér Řádu umění a literatury (Francie, 2005)
Čestný doktorský titul z Menéndez Pelayo International University v Santanderu (Španělsko, 2008)
Velkokříž Řádu zásluh o Italskou republiku (Itálie, 2009)
Velký záslužný kříž Záslužného řádu Spolkové republiky Německo (Německo, 2003)
Řád přátelství (Rusko, 1997)
Dáma velkokříže Řádu Alfonse X. Moudrého (Španělsko, 1975)
Dáma Řádu Isabely Katolické (Španělsko, 1966)
Dokumenty a rozhovory
Montserrat Caballé, dokumentární film, 2003.
Montserrat Caballé: interview BBC TV 1973. První, druhý a třetí díl.
Literatura
Miloslav Pospíšil: Z operního Olympu: pěvecké legendy 20. století. Brána, 2009.
Robert Pullen, Stephen Taylor: Montserrat Caballé: casta diva. Boston, Northeastern University Press, 1994.
Eamonn Rodgers: Encyclopedia of Contemporary Spanish Culture. Routledge, 1999.
Roger Alier Aixalà: Montserrat Caballé. L´arca, Barcelona, 2008.
Laura Williams Macy: The Grove Book of Opera Singers. Oxford Universtiy Press, 2008.
Alfred Mercury: Montserrat Caballe: The Untold Story. Independently Published, 2020.
Odkazy
Montserrat Caballé na Opeře Plus.
M. Caballé na webu Operabase.
Oficiální profil na Facebooku.
Profil na Instagramu.
Montserrat Caballé na IMDb.
Freddie Mercury & Montserrat Caballé: Barcelona, hudební videoklip, 1987.
(Autorem textu je Karolína Babíčková.)
Galerie

Montserrat Caballé (foto EMI Archives)

Montserrat Caballé v dětství (archiv OP)

Montserrat Caballé a Freddie Mercury (archiv OP)

Montserrat Caballé (1975) (zdroj commons.wikimedia.org)

Montserrat Caballé (foto archiv)

Zurab Sotkilava a Montserrat Caballé (zdroj archív autorky)