Ensemble Tourbillon & Dowland Project

Dnes opět něco ze světa staré hudby, tentokrát zprávy o dvou koncertech, které se tento týden konaly v Praze.

3. koncert cyklu Stará hudba pořádaný FOK představil v kostele sv. Šimona a Judy již etablovaný Ensemble Tourbillon. Soubor založil výborný hráč na violu da gamba Petr Wagner před dvanácti lety a setkáme se s ním na koncertech buď v podobě ryze komorní, nebo i ve velkém obsazení – na zmiňovaném koncertu zasedlo v jeho řadách více než dvacet hráčů a hráček. Zejména ony jsem znal i z jiných ansámblů staré hudby (S. Tydlitátová, H. Fleková, B. M. Willi). Mimochodem: všimli jste si, že se staré hudbě věnuje mnohem vyváženější počet mužů a žen, než je tomu v „běžných“ orchestrech? Neodpustím si otázku, již nemyslím nijak šovinisticky, ale spíše pro pobavení – můžeme pak mluvit o „autentické“ interpretaci?

Program byl tentokrát velmi atraktivní, neboť zazněla u nás prakticky nehraná díla francouzských skladatelů z první poloviny 18. století. Velmi mne zaujala skladba Les elements (elementy = částice) Jean-Féry Rebela, v níž se skladatel inspiroval přírodou, živly a především – vznikem světa. První část skladby – Chaos – zachycuje svět před stvořením (určitě si každý vzpomene na Haydnovo Stvoření) a to ve své době šokujícím způsobem. „Vstupní a postupně rytmizovaný klastr, sestávající ze všech tónů harmonické stupnice d moll, představuje nejodvážnější moment hudby 18. století, kdy skladatel futuristicky odhodil veškeré konvence,“ píše Petr Wagner v textu uveřejněném v koncertním programu. Pak se objevuje oheň a voda, flétny napodobují jiskry ohně a živel samotný, ozve se zpěv slavíka atd. Od stejného autora Ensemble Tourbillon zahrál ještě kratší skladbu Le Tombeau de Monsieur de Lully, v níž vzdal poctu slavnému předchůdci. Tombeau (pomník, náhrobek)byla forma, jak uctít některého z umělců, a ještě ve 20. století napsal Maurice Ravel podobný hold Couperinovi.

Barokní opery jsou u nás Popelkou a francouzské obzvlášť. Přivítal jsem tedy alespoň možnost vyslechnout si suitu z opery Alcione Marina Maraise, ve své době neuvěřitelně populární. Určitě nejen na mne zapůsobila část Bouře a některé tance. Vzhledem k množství osobností v orchestru lze říci o kvalitě interpretace jen to nejlepší. Vyznačovala se velkou precizností, jistě nejen já jsem byl zaujat zejména světem tanců z Alciony nebo zvukomalebným Rebelem.

Jak u Šimona a Judy zvykem, koncert začal se zpožděním (tentokrát čtvrthodinovým!), často se ladilo (pořizovala se nahrávka, již teď se těším), takže pozornost publika mohla poněkud opadnout, což se ovšem nestalo, jak bylo lze usoudit z vřelého přijetí.

Následující den se konal další koncert vycházející ze staré hudby. Festival Struny podzimu již patnáct let vozí do Prahy neobvyklé hudební projekty. V chrámu Matky Boží před Týnem vystoupil Dowland Project, skládající se ze čtyř umělců znalých tzv. poučené interpretace: tenoristy Johna Pottera, který byl dříve členem Hilliard Ensemblu, Miloše Valenta, jenž se věnuje hře na barokní housle a je zakladatelem souboru Solamente Naturali, Kanaďana Stevena Stubbse (kytarista, loutnista, cembalista, skladatel a pedagog) a jazzového muzikanta Johna Surmana. Své třetí album Romaria věnovali hudbě od 12. do 16. století a vyslechli jsme písně ze sbírky Carmina Burana, skladby minnesängrů, Josquina des Prés nebo Orlanda di Lassa v několika jazycích a geograficky zahrnující prostor od Portugalska po střední Evropu. Jak přesně tyto středověké kompozice zněly, dnes už stěží zjistí i badatelé ačlenové Dowland Projektu se proto rozhodli popustit uzdu své fantazii a začlenit i některé moderní zvuky a improvizaci. Jednotlivá díla se pomalu proměňovala ve volný proud hlasů a barev, které spojoval příjemný projev tenoristy a moderní saxofon. Podařilo se tak plynule propojit díla světská se skladbami církevními, vše v klidné, velmi ztišené zvukové hladině navozující meditativní náladu. Pro někoho (tedy mne) možná až příliš, při odchodu z kostela jsem ovšem zaslechl mnohé názory nešetřící obdivem. Inu, ne vždy je člověk v žádoucím duševním rozpoložení, aby se dokázal téměř hodinu a půl soustředit na tento typ hudby. Tento fakt nemění nic na tom, že večer považuji za velmi zdařilý, k čemuž jistě přispěl i výběr místa – nádherný kostel provoněný kadidlem.

Ensemble Tourbillon
Petr Wagner – dirigent, viola da gamba
Jana Chytilová – koncertní mistryně
Kostel sv. Šimona a Judy, Praha, 2. listopadu 2010

program:
Jean-Féry Rebel
– Les elements
– Le tombeau de Monsieur de Lully
Marin Marais
– Suite d´Alcione

***

Struny podzimu 2010
Dowland Project
Romaria
John Potter – tenor
John Surman – basklarinet, flétny
Miloš Valent – housle
Stephen Stubbs – barokní kytara
Kostel Matky Boží před Týnem, Praha, 3. listopadu 2010

www.fok.cz
www.strunypodzimu.cz