Richard Strauss věru není v pražském Národním častým hostem. Lépe řečeno: Naše první scéna jej už dlouhá léta trestuhodně zanedbává. Teprve devět let po poslední repríze toho předchozího Strausse, po Růžovém kavalírovi, tedy teď konečně přichází další titul: Salome. Bohužel jen v koncertním provedení a pouze dvakrát.
Drama Oscara Wilda mělo sice ve své době nemalý úspěch, ale Salome Straussova zazářila ještě daleko silněji. Premiéra 9.prosince 1905 se v Drážďanech setkala s bouřlivými ovacemi, dobové kritiky hovoří o skladatelově triumfu. Salome se pak poměrně rychle začíná hrát po celém světě, byť třeba ve Vídni musí poměrně dlouho bojovat s cenzurou a tehdejší morálkou. Například do New Yorku Salome doráží už necelé dva roky po svém prvním drážďanském uvedení, přijíždí ji osobně řídit sám Richard Strauss.
Partitura Salome je pro každé divadlo velkou zatěžkávací zkouškou. Obrovský orchestr, nesmírně obtížné hlavní party, krkolomná partitura, tvořící snad nekonečnou paletu výrazů a barev. Zkrátka a dobře: Poměřit své síly se Salome je ctižádostí nejednoho divadla či zpěváka, avšak vítězně odchází z této zkoušky jen málokdo.
Salome – Drážďany 9.12.1905 – Marie Wittichová (Salome)
V pražském Národním divadle se Straussova Salome poprvé objevuje v roce 1923, kdy ji nastudoval Otakar Ostrčil v režii Ferdinanda Pujmana, s Gabrielou Horváthovou v titulní roli, Marií Šlechtovou jako Herodias, Teodorem Schützem coby Herodem a Václavem Novákem v úloze Jochanaana. Inscenace se na repertoáru udržela celých pět let.
Salome – ND Praha 1923 – Marie Šlechtová (Herodias)
Salome – ND Praha 1923 – Václav Novák (Jochanaan)
Podruhé a zatím naposledy uvedlo Národní divadlo Salome v roce 1966 na scéně tehdejšího Smetanova divadla (dnes Státní opera), ve velmi zdařilém nastudování Jaroslava Krombholce (později ho vystřídal Rudolf Vašata) a v nesmírně působivé režii Karla Jerneka. V Salome se postupně vystřídaly Alena Míková, Libuše Prylová a Marie Kremerová (v jedné z repríz hostovala i Anja Silja), Herodias zpívala převážně Ivana Mixová, Heroda Oldřich Spisar a Jochanaana Antonín Švorc. Tahle po všech stránkách výtečná inscenace se hrála až do roku 1976.
Salome pak Praha pamatuje ještě z devadesátých let, kdy ji poměrně velmi krátce uváděla Státní opera, zmínit je třeba i současnou inscenaci plzeňskou, která se setkala s poměrně velkým ohlasem.
Teď ale do třetice pražské Národní divadlo: Salome bude tentokrát Eva Urbanová, která si na její provedení „odskočí“ mezi dvěma koncerty s Karlem Gottem. Je to pro ni první setkání s Richardem Straussem. I přesto, jak už se nechala slyšet, si právě Salome z jeho hrdinek oblíbila nejvíc. Učila se ji prý více než rok, chápe ji jako zničující drama nenaplněné lásky a musí se velmi snažit, aby ji Salome zcela nepohltila, řekla doslova. A dodala, že velmi lituje toho, že nynější provedení je jen koncertní a ne scénické.
foto Michaela Feureislová
Jaká ta nejnovější Salome v pražském Národním bude, uvidíme, či tedy vlastně hlavně uslyšíme už za pár dnů.
Richard Strauss:
Salome
koncertní provedení
Praha Národní divadlo 12. a 16.11.2009
Dirigent: Tomáš Netopil
Dirigent: Tomáš Netopil
Salome: Eva Urbanová
Jochanaan: Mark Delavan
Herodias: Yvona Škvárová
Herodes: Jan Vacík
Narraboth: Aleš Briscein
Páže Herodiady: Kateřina Jalovcová
První žid: Jaroslav Březina
Druhý žid: Václav Lemberk
Třetí žid: Vladimír Doležal
Čtvrtý žid: Jan Markvart
Pátý žid: František Zahradníček
První Nazaretský: Zdeněk Plech
Druhý Nazaretský: Václav Hajduch
První voják: Zdeněk Plech
Druhý voják: František Zahradníček
Kappadočan: Pavel Novák
Otrokyně: Kateřina Jalovcová
Orchestr Národního divadla
První žid: Jaroslav Březina
Druhý žid: Václav Lemberk
Třetí žid: Vladimír Doležal
Čtvrtý žid: Jan Markvart
Pátý žid: František Zahradníček
První Nazaretský: Zdeněk Plech
Druhý Nazaretský: Václav Hajduch
První voják: Zdeněk Plech
Druhý voják: František Zahradníček
Kappadočan: Pavel Novák
Otrokyně: Kateřina Jalovcová
Orchestr Národního divadla