Festival Baroko 2021 uzavřely koncerty a symfonie pro biskupa Schtrattenbacha

Zazněla podstatná část cyklu La Stravaganza Carla Tessariniho (1690–1766). Skladatel pocházející z Rimini byl ve dvacátých letech osmnáctého století nejprve zaměstnán jako houslista v chrámu sv. Marka v Benátkách a poté jako „maestro de’concerti“ v tamějším Ospedale dei Derelitti. Uplatňoval se jako houslový virtuos a pedagog. Následovalo angažmá v katedrále v Urbinu. Mezi lety 1733 až 1738 zřejmě pobýval na Moravě, kde byl zaměstnán na dvoře biskupa Wolfganga Hannibala Schrattenbacha jako první houslista a vedoucí jeho orchestru. Touto funkcí (direttore della musica instrumentale) je opatřena i jeho sbírka orchestrálních skladeb La Stravaganza, vydaná v Amsterdamu roku 1737 s uctivou dedikací Schrattenbachovi. Sbírka sestává ze tří koncertantních a tří orchestrálních kompozic. Z koncertů byl vybrán první, určený pro hoboj. Sólový part přednesla Tereza Pavelková. Orchestrální skladby (Ouvertur, Partita a Sinfonia) zazněly na koncertě všechny.

Program byl doplněn o světovou premiérou Koncertu Es dur dalšího biskupova hudebníka Carla Zuccariho (1703–1792). Ten byl znám pod přezdívkou Zuccherini a patřil k nejuznávanějším houslovým virtuózům své doby. Narodil se v Casalmaggiore a hudební vzdělání získal u Gaspara Viscontiho v Cremoně. Společně se svým bratrem Giuseppem se ve Schrattenbachových službách zdržel na cestě Evropou jen krátce v letech 1725 až 1729. Byli ubytováni v kroměřížském piaristickém semináři, vystupovali u biskupského dvora i v piaristickém kostele a učili regenta semináře P. Jana Kopeckého hře na housle a kompozici (festival prezentoval rekonstrukce dvou jeho oper).

Zuccariho houslový Koncert Es dur je jedinou jeho kompozicí dochovanou v České republice. Sólový part přednesla Magdaléna Malá. Účinkoval soubor Musica Florea ve standardním orchestrálním obsazení, které od violoncella řídil Marek Štryncl. Jejich hra se vyznačuje až ohnivou energií, extrémními zvraty v dynamice a působivým zdobením kantabilních vět. Program představil veřejnosti poprvé hudbu, která si pro svůj benátský esprit najde jistě posluchače i v budoucnu. Celý Tessariniho cyklus by si v budoucnu zasloužil i publikování formou zvukového záznamu.