Festival Baroko 2022 představí hudbu na dvoře Leopolda I.

Festival Baroko vznikl v roce 1998 a je od počátku zaměřen na interpretaci hudby sedmnáctého a osmnáctého století s použitím dobových nástrojů. Dramaturgie klade důraz na uvádění novodobých premiér barokních a klasicistních skladeb vzniklých v Čechách a na Moravě a na skladby s úzkou vazbou na domácí mecenáše či unikátní hudebniny z regionálních sbírek. Tyto skladby realizovala v minulosti nejvýznamnější tělesa specializující se na autentickou interpretaci barokní hudby (Musica Antiqua Praha, Musica Florea, Trifolium musicae, Capella Regia, Ars Brunensis, Musica Aeterna, Collegium Marianum, Societas Incognitorum, Affetto, Solamente Naturali, Capella Academica, Hofmusici, Musica Figuralis, Ensemble Damian, Antiquarius Consort, a tak dále). Řada skladeb premiérovaných na festivalu Baroko byla následně vydána tiskem, nebo na CD.

Tomáš Hanzlík: Římská Lukrécie – Vojtěch Franců v roli Lukrécie (foto Martin Špelda)
Tomáš Hanzlík: Římská Lukrécie – Vojtěch Franců v roli Lukrécie (foto Martin Špelda)

Od roku 2001 byl festival obohacen také o scénické provozování oper, které vznikaly jako „volné rekonstrukce“ ztracených děl na původní barokní libreta. Festival tak v průběhu let inicioval vznik řady divácky mimořádně úspěšných soudobých děl (Coronide, Epibateron, Endymio, Yta innocens, Torso, Lacrimae Alexandri Magni, Saeculum coronatum, L´Arianna, Piramo e Tisbe a další). Pro tyto inscenace byla vyrobena speciální rozebíratelná divadelní scéna Theatrum Schrattenbach, která vychází z poetiky barokní telariové scénografie.

V letech 2010–2016 se podařilo v rámci festivalu realizovat rozsáhlé natáčení a vydání šesti profilových CD s hudbou kapelníků katedrály sv. Václava v Olomouci (Ph. J. Rittler, T. Albertini, V. M. Gurecký, J. Gurecký, A. Neumann, J. Puschann). Od roku 2016 se festival výrazněji zaměřil na novodobé premiéry oper provozovaných na dvoře hraběte J. A. Questenberga v Jaroměřicích nad Rokytnou, jehož nově objevená notová sbírka se zachovala z velké části ve Vídni (F. A. Míča: Operosa terni Colossi moles, Belleza e Decoro, Nel giorno natalizio, K. Muller: Il natal di Giove, L. Vinci: La contesa di Numi, A. Caldara: L´Amor non ha legge – vydáno na CD v roce 2019). Dlouhodobě zůstává v zorném poli festivalu kroměřížský archiv s hudbou olomouckých biskupů, vídeňské archivy s vazbou na České země i čeští skladatelé působící v zahraničí.

Letošní dvacátý pátý ročník je zaměřen dramaturgicky převážně na hudbu a opery provozované na dvoře rakouského císaře Leopolda I. a jeho dědiců. Císař sám byl vynikající skladatel a díky kroměřížskému archivu se značná část hudby provozované na jeho dvoře zachovala unikátně na Moravě. Druhá skupina skladeb je realizována na základě dobových rukopisných partitur ze soukromé knihovny císaře zveřejňovaných v poslední době Rakouskou národní knihovnou.

Tomáš Hanzlík: Římská Lukrécie – Petr Šmíd v roli Lesbie (foto Martin Špelda)
Tomáš Hanzlík: Římská Lukrécie – Petr Šmíd v roli Lesbie (foto Martin Špelda)

Festival v úterý 14. června v 19:30 na Floře otevře open air provedení neobarokního muzikálu Římská Lukrécie. Do češtiny přeložené libreto Heinricha Rademina o posledních dnech římského království parodicky pojednává známý historický příběh o zneužití manželky vysokého římského důstojníka. To se stane záminkou pro svržení vládnoucí dynastie. Zpívají herci ze souboru Geisslers Hofcomoedianten, doprovází Ensemble Damian, spoluúčinkuje chlapecký pěvecký sbor Bruncvík. Režisérem inscenace je Petr Hašek, hudbu a kostýmy vytvořil Tomáš Hanzlík.

Festival, který potrvá až do 26. července, přinese ve dvanácti večerech řadu novodobých premiér oper i koncertních programů. Mimo zahajovací představení se všechny uskuteční v prostorách bývalého kláštera klarisek, nyní Vlastivědného muzea v Olomouci, buď pod širým nebem v atriu, nebo v případě deštivého počasí v přilehlém refektáři.

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

Mohlo by vás zajímat


0 0 vote
Ohodnoťte článek
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments