Celkem zaznělo sedm Janáčkových děl, z toho šest liturgických sborových skladeb na latinské texty a Fuga A dur. Pozornost jistě vzbuzuje renesanční a barokní kompoziční technika palestrinovského stylu, objevující se v těchto skladbách. Patrně pod vedením sbormistra a skladatele Pavla Křižkovského bylo Janáčkovi poskytnuto vzdělání v disciplínách generálbasu a kontrapunktu, jež mu dobře posloužilo při komponování těchto kusů. Obdivuhodné jsou okolnosti vzniku skladeb, které Janáček psal nad rámec svých školních povinností a osnov a to kolem dvacátého roku života. Pro účely dnešního provedení Janáčkových skladeb došlo ke změnám v instrumentaci jednotlivých skladeb. Původně byly uvedené liturgické skladby psány pouze pro sbor s doprovodem varhan. K těm se dnes připojily také smyčce. Stejně tak bylo učiněno v případě Fugy A dur pro klavír.
Druhá polovina programu obsahovala celkem šest skladeb autorů přelomu renesance a baroka spadajících do období „italské hudební revoluce“, jež vedla k dramatickým změnám na hudebním poli. Samotná složka hudební měla být podmaněna citovou složkou textovou. Vznikaly nové hudební formy a byly objevovány nové výrazové prostředky, sestrojovány nové hudební nástroje. Mezi italskými autory skladeb tohoto koncertu najdeme pro běžného posluchače málo povědomých jmen, jedná se však výlučně o italské hudebníky. Jsou jimi: Marco Uccellini (1603–1680), Giovanni Valentini (1582–1649), Allesandro Grandi (1586–1630), Gregorio Allegri (1582–1652), Giovanni Battista Bovicelli (1550–1594) a Giovanni Gabrielli (1557–1612). Vybrány byly skladby různých forem a charakterů. Bez opomenutí nelze nechat skladby starší předbarokní formy – falsoburdony G. Allegriho a G. B. Bovicelliho. Vedoucí souboru Musica Florea Marek Štryncl k nim dodává následující: „Zejména tyto skladby budeme interpretovat „v novém stylu“ raně barokních kompozičních a výrazových experimentů, o kterých víme, že byly hojně užívány. A to nejen v nově napsaných skladbách, ale i ve starších duchovních dílech, které původně s tímto novým stylem neměly nic společného.“
Interprety večera byli hudebníci tělesa Musica Florea, vedeni violoncellistou a dirigentem Markem Štrynclem, který v roce 1992 stál u samotného zrodu ansámblu. Musica Florea se zabývá stylově poučenou interpretací hudby světské i duchovní od počátku baroka až po 20. století. V tomto poli v rámci České republiky jasně vyniká, a i povedený koncert toho byl jasným důkazem. Pod dirigentovým vedením těleso připomínalo živý organismus, perfektně sehraný i při náročných změnách tempa a charakteru skladeb. Složení bylo následující: housle – Magdalena Malá, Simona Tydlitátová, viola – Lýdie Cillerová, violoncello – Marek Štryncl, kontrabas – Ondřej Štajnochr, varhanní pozitiv – Filip Dvořák, theorba – Přemysl Vacek, soprán – Barbora Kabátková, Stanislava Mihalcová, alt – Daniela Čermáková, tenor – Hasan El Dunia, bas – Jaromír Nosek.
Celý večer byl zakončen malým překvapením spočívajícím v provedení skladby Camerata z muzikálu Pudl a pudr. Jedná se o nově–barokní autorský muzikál inspirovaný pražskými divadelními událostmi z let 1617 a 1627. Autorem hudby pro tuto skladbu je Tomáš Hanzlík, který je zároveň ředitelem festivalu Baroko. Text písně popisuje okolnosti vzniku „nového stylu“ v prostředí Florentské cameráty. Jednalo se o veselé zakončení neobyčejného kulturního zážitku.
Všechny olomoucké koncerty letošního ročníku festivalu se odehrávají v prostorách kostela sv. Kláry, který je součástí areálu Vlastivědného muzea v Olomouci a velice příhodně dopomáhá k příjemné atmosféře koncertů letošního ročníku festivalu Baroko 2024.
Leoš Janáček : In modo antiquo
3. června 2024, 19:00 hodin
Vlastivědné muzeum v Olomouci
Program:
Leoš Janáček: Introitus In nomine Iesu
Giovanni Gabrielli: Canzon á 5
Leoš Janáček: Suscepimus Deus, Regnum mundi
Alessandro Grandi: Sonata SOPRA DEUS MISERATUR NOSTRI
Gregorio Allegri: Falsobordone – Miserere
Giovanni Valentini: Sonata á 5
Leoš Janáček: Exaudi Deus
Leoš Janáček: Fuga A dur
Leoš Janáček: Exurge Domine, Communio – Fidelis servus
Marco Uccellini: Sinfonia decima nona á 4
Giovanni Battista Bovicelli / (Gabucci, Giovanelli): Falsobordone – Magnificat
Účinkující:
Magdalena Malá, Simona Tydlitátová – housle
Lýdie Cillerová – viola
Ondřej Štajnochr – kontrabas
Filip Dvořák – varhanní pozitiv
Přemysl Vacek – theorba
Barbora Kabátková, Stanislava Mihalcová – soprán
Daniela Čermáková – alt
Hasan El Dunia – tenor
Jaromír Nosek – bas
Marek Štryncl – violoncello, umělecký vedoucí
