V průběhu pátého večera Festivalu Baroko zaznělo celkem 23 písní v jazyce českém i německém a dvě skladby instrumentální z pera drahelčického rodáka Františka Maxe Knížete. Divák tak mohl slyšet i písně méně známé, které jsou však svojí melodičností neméně krásné. Kompoziční styl Františka Maxe Knížete se zejména v jeho německých písních vyznačuje úsporností a efektivitou doprovodného nástroje, jež podporuje a dává vyniknout melodii zpěvného hlasu.
Oproti tomu v jeho českých písních pak posluchač mohl zaslechnout jisté náznaky národních zvuků a také velmi zajímavou práci s členěním jeho kompozic, kde často přidává frázi melodie nebo pár taktů dohry navíc, čímž narušuje očekávanou pravidelnost skladby. Za zmínku stojí například píseň Vyšehrad, která svým neustálým dramatickým modulováním a proměnami charakteru jednotlivých frází jistě patří k nejoriginálnějším kusům Františka Knížete. Překvapivým zjištěním pro publikum pak jistě bylo, že instrumentální skladba Thema con variazioni pro sólovou kytaru zpracovávala melodii nám již tak známé zlidovělé písně Já mám koně, vraný koně.
Neméně zajímavou kompozicí pak bylo skladatelovo poslední opusové dílo, cyklus šesti německých písní Wanderlieder, který je považován za vůbec první písňový cyklus komponovaný pro kytarový doprovod. Tragický příběh zpracován v na sebe navazujících šesti básních z pera pražského rodáka, básníka a libretisty, Wilhelma Marsana, se dlouze nesl v prostoru kostela sv. Kláry a umocňoval tak výsledný dojem a atmosféru.
Interpretačně přesvědčivými výkony se vyznamenali jak Jan Tuláček hrající na romantickou kytaru, dobový strunný nástroj, jehož zvuková barva přidávala písním intimní a podmanivý charakter, tak i Ondřej Benek, který s lehkostí a technickou precizností dokázal svým tenorovým hlasem vdechnout slovům Václava Hanky, Johanna Wolfganga Goetha i dalších básníků život. Za zmínku také stojí příjemně odlehčené uvádění, kterým Jan Tuláček v průběhu večera bavil publikum a přispěl tak k celkově vydařenému večeru, který posluchačům bezesporu ukázal, proč byl František Max Kníže ve své době uznávaným skladatelem i instrumentalistou, ostatně o tom svědčil i několikaminutový potlesk publika.
Festival Baroko – František Max Kníže: Písně pro jeden hlas při kytaře
5. června 2024, 19:00 hodin
Vlastivědné muzeum v Olomouci
Program
Op. 9
Freundschaft oder Liebe
Die Klage
Op. 18
Vyšehrad
Lásky blaženost
Dívka neznámá
Zastaveníčko
Der König in Thule
Op. 15
Chasse
Op. 17
Mein Schicksal
An Amalien
Op. 12
Die drei Sterne
Svazek III písní českých
Modré oči
Vzdychání
Rozjití
Zklamaná láska
Soužení lásky
Op. 5
Thema con variazioni
Op. 22
Wanderlieder
Op. 21
Dívka věrná
Břetislav
Účinkující
Ondřej Benek – tenor
Jan Tuláček – romantická kytara
