Festival Baroko připomene 300 let od narození zapomenutého génia, který učil Marii Antoinettu

Hudební festival Baroko 2026 vstoupil do svého 29. ročníku a hned na svém druhém koncertě nabídne posluchačům mimořádný dramaturgický počin. Ve středu 3. června 2026 od 19:00 hodin se Sál Václava III. ve Vlastivědném muzeu v Olomouci promění ve vídeňský hudební salon druhé poloviny 18. století. Program s názvem „Josef Antonín Štěpán (1726–1797): Klavírní koncerty z Kroměříže“ vzdá hold jednomu z nejvýznamnějších, avšak neprávem opomíjených českých rodáků, od jehož narození letos 14. března uplynulo 300 let.

Tomáš HanzlíkPR
3 minut čtení
Joseph Anton Steffan (zdroj Tomáš Hanzlík)

Z uprchlíka hvězdou vídeňského dvora

Příběh Josefa Antonína Štěpána (v zahraničí známého jako Joseph Anton Steffan) začíná v Kopidlně, kde získal první hudební lekce od svého otce kantora. Když však do českých zemí vtrhla pruská vojska, uprchl před vojenským naverbováním do Vídně. Právě tam se vypracoval v jednoho z nejuznávanějších virtuózů a pedagogů na klávesové nástroje a stal se i učitelem samotné císařské rodiny. Jeho školením prošly dcery Marie Terezie, včetně budoucí francouzské královny Marie Antoinetty či neapolské královny Marie Karolíny.

Ačkoliv ho od roku 1775 postihla postupná ztráta zraku, která jej donutila odejít do penze, panovnický dvůr si jeho geniality vážil natolik, že mu ponechal stálý plat. Štěpán tak mohl i nadále svobodně tvořit. Přestože byl starým mládencem, na své kořeny nikdy nezanevřel – veškerý svůj majetek odkázal škole v rodném Kopidlně.

Spojnice mezi Štěpánem a Mozartem

Dramaturgie olomouckého koncertu logicky propojuje Štěpánovo dílo s tvorbou o generaci mladšího Wolfganga Amadea Mozarta. Ačkoliv byl Štěpán o třicet let starší, oba muži se pohybovali ve stejných vídeňských uměleckých kruzích, potkávali se v salonu dvorního rady Franze von Greinera a vzájemně se hluboce respektovali.

Štěpánovo inovativní pojetí hry na tehdy se rozvíjející rané klavíry bylo Mozartovi dobře známé. Štěpán patřil k průkopníkům, kteří výrazně rozvinuli formu klavírního koncertu a položili základy novodobé umělé písně s doprovodem klavíru. Geniální Mozart na tento vývoj v mnohém bezprostředně navázal.

Autentický zážitek na dobové nástroje

Návštěvníci olomouckého koncertu budou mít jedinečnou příležitost slyšet skladby v takové podobě, v jaké kdysi zněly v aristokratických salonech v tom nejmenším možném obsazení po jednom hráči. Skladby Josefa Antonína Štěpána se dochovaly v Kroměřížském hudebním archivu v Arcibiskupském zámku, který je dnes pod správou Muzea umění Olomouc. Dva vybrané klavírní koncerty nyní ožijí v podání špičkových interpretů specializovaných na poučenou historickou interpretaci.

Centrálním nástrojem celého večera bude hammerklavier, na který zahraje sólový part koncertů Petra Matějová. Doprovodí ji komorní ansámbl složený z předních interpretů staré hudby: Magdalena Malá, Markéta Knittlová – housle, Jana Vavřínková – viola, Helena Matyášová – violoncello, Jiří Hammer, Matěj Steininger – přirozené lesní rohy.

Díky přítomnosti přirozených lesních rohů a autentického kladívkového klavíru slibuje koncert neopakovatelný zvukový zážitek, který současné publikum přenese do éry vrcholného rokoka a rodícího se klasicismu.

Nenechte si ujít výjimečný večer, kde se snoubí badatelský objev s interpretační virtuozitou a oslavou české hudební geniality.

Program
Josef Antonín Štěpán (1726–1797): Koncert Es dur pro klavír, dvoje housle, violu, bas a dva lesní rohy (Adagio – Allegro / Adagio / Allegro)

Wolfgang Amadeus Mozart (1756–1791): Trio pro klavír, housle a violoncello C dur, K. 548 (Allegro / Andante cantabile / Allegro)

Josef Antonín Štěpán (1726–1797): Koncert D dur pro klavír, dvoje housle, violu, bas a dva lesní rohy (Adagio – Allegro / Andante / Allegro)

Sdílet článek
0 0 hlasy
Ohodnoťte článek
Odebírat
Upozornit na
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře