Bachův varhanní podzim rozezněl v úterý 8. října 2013 tóny barokních skladeb nejen varhany v koncertním sále Besedního domu, ale i Filharmonii Brno. Za královský nástroj usedla dramaturgyně festivalu a přední česko-německá cembalistka Barbara Maria Willi.
Posluchači mohli obdivovat její vytříbené interpretační umění ve skladbách Johanna Sebastiana Bacha a jeho současníků. Po dlouhé odmlce se tak uznávaná interpretka vrátila ke své první hudební lásce. Sólové varhanní skladby rozezněla ve stylově odpovídající registraci, díky které nevyznívaly prvoplánově. Jejich interpretace byla invenční a umělecky přesvědčivá. Dialog mezi varhanami, lidským hlasem a orchestrem – to byla hlavní idea celého večera, kterou se podařilo naplnit nejen díky nápadité dramaturgii, ale především díky citlivému výběru sólistů.
Mimořádným uměleckým zážitkem bylo vystoupení mezzosopranistky Jany Wallingerové za doprovodu Filharmonie Brno. Pro svoje pěvecké, technické a výrazové schopnosti často vyhledávaná sólistka Janáčkovy opery prokázala, že má své místo nejen ve vrcholně romantickém repertoáru a soudobé hudbě, ale stejně tak je doma v hudbě 18. století. Během večera zazářily všechny její hlasové nuance. Od poloh závažných a temně melancholických až po vrcholně dramatické. Především pak provedení árie z Bachovy kantáty BWV 53 Schlage doch gewünschte Stunde a kantáty Antonia Vivaldiho Cessate, omai cessate nenechalo nikoho z přítomných na pochybách, že Barbara Willi neponechala nic náhodě, když přizvala ke spolupráci interpretku těchto kvalit.
Velkým překvapením večera se stalo vystoupení cembalisty Martina Hrocha. Ten nejen, že usedl k cembalu jako sólista, ale i jako dirigent. Hroch na sebe poprvé výrazně upozornil provedením Cembalového koncertu Bohuslava Martinů v minulé sezoně cyklu Filharmonie Brno. Tentokráte však prezentoval nejen devizy sólisty ve virtuózním Cembalovém koncertu g moll Georga Friedricha Händela, jehož provedení patřilo jednoznačně k vrcholům večera, ale také smysl pro práci s orchestrem.
Velká pochvala patří právě komornímu orchestru Filharmonie Brno, který pod vedením mladého cembalisty dokázal vytvořit mnohabarevný zvukově plastický celek. Filharmonie Brno patří tradičně k předním českým orchestrům, ale často se prezentuje pouze ve velkých symfonických projektech. Málokdy mají posluchači možnost slyšet první brněnský orchestr „dýchat “ pod drobnými barokními frázemi, jako tomu bylo právě na tomto koncertě. Zůstává na škodu, že podobných projektů nemá ve svém cyklu více.
I váš text rádi v této rubrice uveřejníme. Naše adresa: [email protected]
