Filharmonie Brno vzdá skrytou poctu Beethovenovi s Arabellou Steinbacher a Tomášem Netopilem

Ve svém posledním smyčcovém kvartetu položil Beethoven jako motto otázku Musí to být? (Muss es sein?), vyjádřenou tázavým třítónovým motivem. Jak Liszt, tak Franck z ní vycházejí a každý po svém se ji snaží zodpovědět. Doplňuje je Hindemith se svým Houslovým koncertem nápadně připomínajícím Beethovenův Houslový koncert D dur, který filharmonie mimochodem uvedla minulý týden. Sólového partu se ujme Arabella Steinbacher, která patří k současné světové houslové špičce. „Začala hrát ve třech letech a má za sebou účinkování s těmi nejlepšími orchestry celého světa. Dvakrát také získala prestižní cenu Echo Klassik. Večer povede Tomáš Netopil, pod jehož taktovkou jsme hráli naposledy v červenci na benefičním koncertě po tornádu. Už jen tato dvě jména slibují velký zážitek,“ uvedla ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová.

Večer otevřou Lisztovy Les Préludes (d‘après Lamartine) premiérované v roce 1854 – dílo, které jako první vůbec neslo přídomek symfonická báseň. Tedy formy, která dala podnět k hledání nové hudebnosti čerpající inspiraci z poezie a literatury, lépe vyhovovala romantické estetice a umožnila svým autorům vymanit se z „Beethovenova stínu“. A také opustit tradiční čtyřvěté schéma symfonie.

Druhý uváděný autor, Hindemith, se zpočátku živil hraním v tanečních kapelách. Studia houslí završil provedením Beethovenova Houslového koncertu D dur. Ten, který později zkomponoval on sám, se Beethovenově nápadně podobá tympánovými úvody i jinými styčnými rysy. Dílo upoutává širokou škálou výrazů a svojí orchestrací.

Druhá půle večera patří Franckovi, který se také věnoval komponování symfonických básní, ale za jeho nejznámější dílo se považuje Symfonie d moll. „Stejně jako Liszt byl zázračné dítě a stejně jako on patřil mezi žáky Antonína Rejchy. Ostatně setkání s Lisztem patřilo k Franckovým nejdůležitějším životním okamžikům, Liszt se pro něj stal osobnostním i uměleckým vzorem,“ doplnila Kučerová. I Franck, od jehož narození letos uplyne 200 let, se v úvodu své symfonie obrací k Beethovenově otázce třítónovým motivem. I přes rozporuplné přijetí publikem při premiéře v roce 1889 se symfonie zapsala do zlatého fondu mezinárodního orchestrálního repertoáru a doposud vzniklo asi sedmdesát nahrávek této skladby.

Oba koncerty začínají v 19:00 hodin v Janáčkově divadle, první v pátek 21. ledna, druhý o den později. Vstupenky jsou k dostání ve filharmonickém předprodeji, na místě 45 minut před začátkem a také online na webu filharmonie. Pro vstup na koncert se posluchači nad dvanáct let musejí prokázat ukončeným očkováním, dokladem o prodělání nemoci a v uznaných výjimkách negativním testem.