Týden s tancem

  1. 1
  2. 2
  3. 3
Dnes především pozvánky do světa současného tance: premiéra Celestial Odyssey v divadle Ponec, první Nová generace letošního roku se studenty choreografie, uskuteční se odložená taneční premiéra ve Studiu Hrdinů, Centrum choreografického rozvoje SE.S.TA. otevírá své letní rezidence pro choreografy a mnoho dalšího.


Andrea Miltnerová, Jan Komárek, divadlo Ponec – Celestial Odyssey (foto Pablo Kornfeld 2022)

Divadlo Ponec představuje: Celestial Odyssey: Vesmírný koncert pro oči
Novou inscenaci Andrey Miltnerové, Jana Komárka a Moniky Knoblochové představí konečně v živé podobě divadlo Ponec, a to 24. ledna 2022. Svoji online premiéru během pandemie v roce 2021, nyní se dostává na jeviště před publikum. Celestial Odyssey unikátně propojuje choreografii tanečnice Andrey Miltnerové s virtuozitou cembalistky Moniky Knoblochové a povyšuje tak hudbu, která osciluje mezi barokem a současností, na stejnou úroveň s tancem.

Co se stane, když se propojí vášeň k barokní estetice s vesmírnou inspirací? Vznikne intergalaktický koncert pro všechny smysly, který až překvapivě přirozeně propojuje odlišné zdroje inspirace. Choreografka Andrea Miltnerová se zároveň stává robotickou tanečnicí společně s Janou Látalovou. Duální pohyby tanečnic jsou přesné a podivně tajemné, jako dráhy a elipsy vesmírných těles, a putující cembalo neustále přetváří prostorovou scénografii,“ popisuje inscenaci produkce. Světelný design a masky Jana Komárka celou atmosféru skvěle umocňují.

Andrea Miltnerová je britská tanečnice a choreografka českého původu, která žije a pracuje v Praze. Narodila se v Londýně, kde vystudovala klasický a moderní tanec. Do Prahy přišla za souborem baletu Národního divadla. Hluboký zájem o barokní estetiku ji přivedl ke spolupráci na rekonstrukci barokních oper a k vlastním projektům, které vycházejí z historického výzkumu a z analýzy pohybu. Její taneční sólová představení Tanec magnetické balerínky (vybráno mezinárodní komisí Aerowaves) a Tranzmutace (evropský Move-Award quality label) byla úspěšně uvedena a uznávána na festivalech a scénách napříč Evropou.

Jako režisérka a choreografka spolupracuje s hudebními ansámbly Collegium 1704, Musica Florea, Collegium Marianum a Aalto Theatrum v Essenu. Jako tanečnice také pravidelně spolupracovala se zesnulou choreografkou Françoise Denieau, v jejíchž inscenacích účinkovala po celé Francii včetně Paříže (Opéra Comique) a Versailles (Opéra Royale), v Lucembursku, ve Švýcarsku (Lausanne), v Londýně (Barbican), v Moskvě (Bolshoi Theatre) a New Yorku (BAM).

Monika Knoblochová je virtuózní cembalistkou a hráčkou na historické klávesové nástroje, která studovala na prestižních hudebních školách nejen v Praze, ale i v zahraničí. Specializuje se jak na barokní skladby, tak i na autory z 20. století a současníky. Některé sklady byly přímo napsané pro ni. Jejímu širokému záběru také odpovídají skladby uvedené v rámci představení – např. Continuum Gyorga Ligetiho, Melopa Kryštofa Mařatky nebo skladba Con Salsa Roberta Sierry.

Je laureátkou mezinárodní hudební soutěže Pražského jara obor cembalo a také 16. Grosser Förderpreiswettbewerb v Mnichově v komorní hře společně s flétnistkou Janou Semerádovou. Získala Cenu Nadace B. Martinů, Cenu Společnosti B. Martinů a také Davidoff Prix České republiky pro nejtalentovanějšího mladého umělce do 28 let v oblasti vážné hudby.

Jan Komárek studoval krátce na žižkovské UMPRUM. Pracoval jako elév v loutkovém divadle DRAK v Hradci Králové a vystřídal mnoho zaměstnání. Později emigroval do Francie, kde založil loutkové divadlo MIMO theatre a jako loutkoherec a klaun hrál autorská představení pro děti i dospělé. Pak se přestěhoval do kanadského Toronta, kde pracoval v mnoha různých profesích, točil hudbu s Vratislavem Brabencem, založil autorské výtvarně-pohybové divadlo s živou hudbou SOUND IMAGE THEATRE a získal několik prestižních cen Dora Mavor Moore, za nejlepší režii, inscenaci, světelný design a hudbu, a působil jako světelný designér pro taneční a divadelní soubory v Torontu a Montrealu.

Do Prahy se vrátil v roce 2001, od té doby vytváří další autorské projekty, (Kabaret Velázquez, Kouzelník Hirošima atd.), věnuje se tvorbě krátkých filmů do šuplíku a spolupracuje jako světelný designér například s Miro Tóthem a orchestrem Berg. Jeho posledním projektem je Cinéma préparé(film a hudba).

 

Andrea Miltnerová, Jan Komárek, divadlo Ponec – Celestial Odyssey (foto Pablo Kornfeld 2022)

LedNová generace HAMU
V polovině ledna se uskuteční první večer Nové generace v roce 2022, která představuje tvorbu mladých choreografů studujících na pražské HAMU. V Divadle DISK ve středu 19. ledna 2022 od 19:30 se diváci mohou těšit na čistě mužskou energii v choreografii Adély Kašparové Is This Enough?, dále na nejnovější tvorbu kolektivu studentů programu Erasmus s názvem The Fucking Colonizers a v neposlední řadě také krátké taneční filmy, které vznikly ve spolupráci s FAMU.

Platforma Nová generace soustavně nabízí studentům katedry tance a katedry nonverbálního divadla již několik let možnost prezentace autorských prací v rámci komponovaných večerů, čímž studenti získávají neocenitelné praktické zkušenosti. Na programu lednového večera je ročníková práce studentky bakalářského programu Adély Kašparové s názvem Is This Enough?. Choreografka v ní rozpracovává myšlenku, jaké nároky jsou společností kladeny na muže, potažmo na člověka jako takového. Kašparová ve své tvorbě inklinuje k propojování současného tance a street dance, a choreografie Is This Enough? není v tomto výjimkou.

Další choreografií na programu je kreace The Fucking Colonizers od kolektivu Los ibéricos. Tento neoficiální kolektiv se skládá ze studentů programu Erasmus z kateder tance a nonverbálního divadla. V jejich díle nalezneme prvky současného tance, nonverbálního divadla, ale i práce s textem. Jak se zde daří zahraničním studentům se diváci dozví v nejčistší formě – z autorské tvorby.

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Mohlo by vás zajímat


0 0 vote
Ohodnoťte článek
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments