FOK představí José Curu i jako skladatele

Uběhlo už dvanáct let od chvíle, kdy José Cura naposledy – 31. ledna 2003 – vystoupil se Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy FOK na legendárním koncertě ve Smetanově síni. Po plodných dvanácti letech hrdě přijal na tři roky titul Rezidenční umělec orchestru FOK, přičemž v právě zahájené sezoně 2015/2016 se představí hned v pěti rolích. Na blížících se koncertech 7. a 8. října se ukáže jednak ve své roli nejtradičnější, totiž jako pěvec, ale také jako skladatel.Zhruba před dvaceti lety propadl Cura poezii chilského držitele Nobelovy ceny za literaturu Pabla Nerudy (1904–1973). Ten celý svůj pestrý život psal milostnou poezii, jejím vrcholem je pak Sto sonetů o lásce z roku 1959, cele inspirovaných poslední Nerudovou životní družkou, jeho třetí manželkou Matildou Urrutiovou. Sbírka se dělí do čtyř oddílů – Jitro, kdy krystalizuje milostný cit; Poledne, kdy láska milenecká přechází v lásku manželskou; Odpoledne, kdy láska prochází ohněm konfliktů, a konečně Noc, která přináší myšlenky na stárnutí, nemoci a smrt. Krom mistrovství formy a originální metaforiky je Nerudova poezie také plná hudby, nejen na úrovni slov, ale také na úrovni hlásek, například v častém užívání aliterací či anafor.Cura na počest velké lásky Matildy a Pabla v roce 2006 zkomponoval hudebně-literární drama Jestliže zemřu, přežij mě! pro pěvce, herečku a klavír. Sonety pronásledují Josého již dlouho, projel s nimi celý svět – nejprve rodné Rosario, ak přišlo Oslo, Cortona, Vídeň, Curych… Naposledy Monte Carlo v duetu s krásnou herečkou Anthéou Sogno. Na koncertech 7. a 8 . října skrze Zlatu Adamovskou Matilda poprvé promluví česky. A ve světové premiéře za doprovodu symfonického orchestru, neboť v květnu letošního roku Cura sonety právě pro FOK orchestroval. Curova hudba především slouží slovu. Pěvecká linka bedlivě střeží každý význam a také orchestr zůstává v roli věrného doprovazeče. Celková melancholická atmosféra vyplývá z toho, že Cura zhudebnil sedm „nočních“ sonetů, přičemž nad nimi nechává přemítat Matildu, která se právě vrátila z manželova pohřbu a skrze verše na něj vzpomíná. Cura je také autorem Matildiných replik, pro něž se nechal inspirovat jejími pamětmi a její korespondencí.Tím však role Josého Cury v rámci jeho rezidentury u FOK zdaleka nekončí. V únoru 2016, přesněji 10. a 11., se představí jako sbormistr a dirigent, po boku Dagmar Peckové, kdy jsou na programu skladby Sergeje Rachmaninova a Ottorina Respighiho. V návaznosti na únorové koncerty se objeví v Praze také jako pedagog, kdy povede v rámci FOK pěvecký a dirigentský workshop.

Foto FOK