Bohuslav Martinů napsal Skálu pro Clevelandský orchestr a dirigenta George Szella; objednávka souvisela s oslavami 40. výročí vzniku tělesa. Námět našel ve zprávě guvernéra Williama Bradforda o vylodění evropských průkopníků na východním pobřeží v Nové Anglii kolem roku 1620. Původem maďarský umělec George Szell odešel do USA před nacisty, stejně jako Bohuslav Martinů, který se musel za oceánem pracně aklimatizovat. Renomé získával postupně, zejména díky sérii mistrovských symfonií a skladeb pro významné sólisty a soubory.
Také Igor Stravinskij se uchýlil do USA před nacistickou hrozbou. Prvním velkým dílem, které na americké půdě složil, byla neoklasická Symfonie o třech větách. Ačkoliv ruský skladatel většinou popíral mimohudební inspirace ve své tvorbě, v souvislosti se symfonií nepokrytě mluvil o druhé světové válce a radosti nad postupem spojeneckých sil, která se promítla do charakteru třetí věty díla.
Během svého pobytu ve Spojených státech, byť o půlstoletí dříve, napsal Antonín Dvořák geniální Koncert pro violoncello a orchestr h moll. Koncipoval ho velkoryse, aniž by ovšem jakkoli potlačil intimitu hudby – posmutnělost pramenící z přesycení velkoměstským ruchem i ze stesku po dětech, přátelích a přírodě. Silnou inspirací při tvorbě bylo i úmrtí Josefiny Kounicové, Dvořákovy švagrové, jeho první a nenaplněné lásky.
K provedení díla, které se stalo jedním z pilířů cellové literatury a nejoblíbenějším instrumentálním koncertem vůbec, se na pozvání Symfonického orchestru Českého rozhlasu vrátí francouzský virtuos Jean-Guihen Queyras. Koncert se koná v podělí 10. října od 19:30 hodin v Rudolfinu.
