Franz Kafka v opeře, baletu a hudbě (2)

Litevský národní balet ve Vilniusu uvedl baletní adaptaci Procesu v prosinci 2017. Choreografii měl Martynas Rimeikis. Jak uvádí ve své recenzi Ivana Kloubková: „Martynas Rimeikis vychází ve svém zpracování Kafky zcela jasně a srozumitelně přímo z literární předlohy a v podstatě zachovává i hlavní příběh díla. Spolu s libretistou Laurynasem Katkusem a hudebním skladatelem Mindaugasem Urbaitisem vytváří sled scén, které pracují se základními motivy Kafkovy knihy, dynamicky střídají scény komornější a sborové a každé jednání je ukončeno strhujícím šílenstvím, kdy divákům běží mráz po zádech. […] Původní hudba Mindaugase Urbaitise vznikla současně s myšlenkami libreta a představami choreografa. Skladatel nabídl choreografovi možnost využití motivů maďarského hudebního skladatele Bély Bartóka, který se plně formoval jako uznávaná veličina právě v době vzniku a vydání Kafkova díla. Jeho pojetí pracuje s Bartókovými charakteristickými krátkými motivy, s jeho intonačním materiálem či expresivní energií. Je charakterotvorné a inspirující pro tanec a pohyb.“ (celou recenzi z hostování litevského souboru v Janáčkově divadle v Brně dne 20. června 2019 najdete ZDE).

Také pražské Národní divadlo uvedlo letos baletní verzi Procesu, a to pod názvem Kafka: Proces. Je dílem slavného italského choreografa Maura Bigonzettiho, který vytvořil také kostýmy. Premiéra se konala ve Stavovském divadle 13. června 2019 (recenzi jsme přinesli ZDE). Incipit Bigonzettiho pojetí zní: „Uprostřed hluboké noci se otevřou dveře a vstoupí žena zahalená v listech papíru, symbolizující osud spícího protagonisty a zuřivý hněv, kterému je vystaven…“ Hudba byla vybrána z děl Antonia Bononciniho, Dietricha Buxtehudeho, Henryka Góreckého, Carla Gesualda, Tarquinia Meruly, Claudia Monteverdiho a Modesta Petroviče Musorgského. Světová premiéra tohoto baletu proběhla v roce 2015 v německém Hannoveru.

V dubnu 2015 byla jiná adaptace Procesu uvedena v Badisches Staatstheater v Karlsruhe, a to v choreografii a režii Davida Bombany. Ten si hudbu vybral z děl Waltera Fähndricha, Oliviera Messiaena, Einojuhaniho Rautavaary a Pēterise Vaskse. A jistě bychom v historii našli ještě mnoho dalších baletů inspirovaných Franzem Kafkou…

Další hudební díla podle Kafkových textů
Na závěr ještě něco málo o dalších dílech využívajících texty Franze Kafky. Rakousko-americký skladatel českého původu Ernst Krenek (1900–1991) zkomponoval už v letech 1937–1938 Pět písní (Fünf Lieder, op. 82) na Kafkovy texty. Na CD je nahrála mimo jiné sopranistka Christine Schäfer.

Kafkův nejbližší přítel Max Brod (1884–1968), taktéž pražský rodák, spisovatel, dramatik, překladatel, publicista, libretista a skladatel, byl mužem širokých zájmů. Kafkovy rukopisy navzdory jeho písemnému přání zachránil před plameny a vydával, vykládal a propagoval. Vedle toho bylo jeho velikou vášní také dílo Leoše Janáčka, s nímž se i spřátelil, psal o něm články a kritiky a je autorem první podstatné janáčkovské monografie vydané ještě za skladatelova života (Leoš Janáček: Leben und Werk, 1924). Do němčiny přeložil libreta k Janáčkovým operám Její pastorkyňa (Jenůfa), Káťa Kabanová, Příhody lišky Bystroušky, Věc Makropulos a Z mrtvého domu (a navíc ještě texty Zápisníku zmizelého, Čtveřice mužských sborů a Kašpara Ruckého). Podle Kafky zkomponoval dvě písně: Tod und Paradies. Zwei Lieder nach Texten von Franz Kafka, op. 35 (Smrt a ráj; verze s klavírem 1951, s orchestrem 1952).

Maďarský skladatel György Kurtág (nar. 1926) použil fragmenty z Kafkových deníků a dopisů ve svém díle Kafka-Fragmente, Op. 24 pro soprán a housle (1985–1987). Nizozemský skladatel Eduard de Boer (nar. 1957) je autorem písňového cyklu Fünf Lieder nach Texten Franz Kafkas, op. 86 (2018), a to ve verzi pro baryton a klavír nebo pro baryton a velký symfonický dechový orchestr. Izraelský skladatel rumunského původu Gabriel Iranyi (nar. 1946) je autorem skladby Zwei Parabeln nach Texten von Franz Kafka – Streichquartett Nr. 2 (pro mezzosoprán a smyčcové kvarteto) z roku 1998. Melodram Kafkovy sny Sylvie Bodorové (nar. 1954) pro hlas, akordeon, smyčce a bicí vznikl na úryvky z textů Franze Kafky v češtině i němčině, přičemž se tu hraje se zvukem obou jazyků. Melodram s úspěchem interpretovala a nahrála Soňa Červená.

„Jeho svět už není. Jen jeho řeč žije.“ Tak zní poslední slova třetího, závěrečného svazku nejvýznamnějšího a nejpodrobnějšího Kafkova životopisu z pera německého autora Reinera Stacha (Kafka – Roky poznání, 2008, česky 2018). Je to pravda: Kafkova řeč, jeho dílo stále žijí, i téměř sto let po jeho smrti; a jak jsme viděli, je Kafka i bohatou inspirací pro skladatele či choreografy.