Promenádní koncert nebyl nostalgickou vzpomínkou, oživil čas poslední éry hudebního ansámblu schwarzenberské knížecí gardy, kapely, jejíž historické kořeny sahají až do 18. století, ovšem své celospolečenské muzikantské aktivity nabyla až v novověku. Granátnický orchestr doprovázel tehdy nejen společenská, lovecká či plesová setkávání šlechty, stal se posléze hlavní a vyhledávanou kapelou i pro občanský život městský. Na osudu kapely se odrazil i drastický čas první světové války a poválečných dopadů pozemkové reformy, na čas zanikla, nicméně dozrál i čas znovuobnovení – prvorepubliková léta a čas meziválečný a dobový příklon k nově pronikajícímu žánru – k jazzu. A právě z těchto dnů je i koncert pro dnešní zábavu, pravdivá replika ansámblu, Jazzband Schwarzenberské gardy, který svůj repertoár čerpá takřka výhradně z hudebního archivu českokrumlovského zámku. Repertoár přesně ukazuje zábavný život třicátých let ve městě, jež mělo především německé obyvatelstvo, ovšem česká populární písnička své místo také našla.
Jazzband Schwarzenberské gardy zvolil pro festivalový koncert také historicky autentické obsazení, přidali bassaxofon. Zahájil Schwarzenberg Marsch – Schwarzenberský pochod, oblíbený kousek granátníků už v 19. století, jenž pro meziválečný jazzband upravil Ludvík Šťastný. Dalším hitem byl americký song Poor Papa, který byl kdysi i dnes zpíván v němčině – Der arme Papa. Představil Jiřího Tröstla, jenž zpíval všechny německé šlágry – Der Herzensdieb – Zloděje srdcí nejdřív coby zlodějíček, pak v dějovém protipólu, dokonce s předepsanými atributy Sherlocka Holmese, tedy s dýmkou a čepicí. Zanotoval s decentní lehkostí také konstantipolskou záhadu In Konstantionepel ,svůdnické dilema dlouhých sukní – Wenn die Elisabeth – i waltz Es rauscht das Meer. Českou notu uvedlo trampské tango, velešlágr Kousíček za Prahou, v němž humorná líbeznost nezná mezí. Zpěvák Zbyněk Malý krášlí ten pravý srdceryv také hrou na housle a pointa – „…kousíček za Prahou mám chajdu svou… nebudeš litovat, poznáš, jak mám tě holčičko rád“ – zdůraznění nálady zní dokonce v libém duetu s Markem Rejhonem.
Těch svůdnických písní je vícero – Pusa sem pusa tam láká do vigvamu za lesem, milostnou vášeň přiznává Láska je lež a rozkošnická foxpolka Pojď holčičko učí kuráži a přemlouvá randit na sluníčku. Blok českých písní gradoval Sen lásky, lákal v rytmu tanga a zpěvák Malý svůdně našeptával: „…jde kolem nás ten nejkrásnější lásky sen.“ Velkolepý výtěžek z archivních fondů je ovšem nový objev – Pozdrav Hluboké z roku 1933, patetická oslava kraje i zámku; celou tu odiosnost hráli muzikanti s milou nadsázkou. Báječně sehraný jazzband s elánem potěšení perlí i báječná sóla. Všechny sliby milostných hrátek i hrdinného činu – Ich bring’ dir den Mond und alle Sterne (Snesu ti Měsíc i všechny hvězdy) – celou tu poetiku návratu jsme zažili ve skvělém muzikantském provedení: Martin Voříšek, kapelník, hráč na saxofon a klarinet, uváděl s báječnou znalostí, nadhledem a jemným humorem každý z dávných hitů (měl by si do svého CV přidat konferenciér); houslista Zbyněk Malý má i ve zpěvu přitažlivý balanc vážnosti a úsměvné lehkosti. Každý z muzikantů polaskal své sólo: Petr Koptiš – trubka, Jaroslav Kurzweil – trombon, Jan Janda – saxofon a klarinet, Marek Rejhon – kytara, banjo a zpěv, Jakub Šafr – klavír, Petr Pospíšil – kontrabas a bassaxofon, Jan Kubeš – bicí, Jiří Tröstl – zpěv.
33. Festival komorní hudby Český Krumlov
Jazzband Schwarzenberské gardy
Neděle 30. června 2019
