Franz Kafka v opeře, baletu a hudbě (2)

Kafkova nejslavnější povídka Proměna (Die Verwandlung), vydaná poprvé v roce 1915 v časopise Die Weissen Blätter a ještě téhož roku i knižně, je příběhem obchodního cestujícího Gregora Samsy, který se jednoho dne ráno probudí a shledá, že se proměnil v obří hmyz. Tím se značně zhorší situace v Samsově rodině závislé na Gregorově výdělku. Vyděšení rodiče a sestra se rozhodnou Gregora zavřít v jeho pokoji v jakési domácí internaci. Postupně se zhoršuje jeho zdravotní stav, byt opustí i nespokojení podnájemníci a rodina je zoufalá. Opuštěný Gregor pak umírá. Ráno jej nalezne posluhovačka a jeho mrtvolu sama odklidí. Téhož dne uspořádají Samsovi, jimž se viditelně ulevilo, výlet z města a probírají nadějné plány do budoucna… Také Proměna se dočkala jevištní verze. Autorem jevištní adaptace z roku 1969 je Steven Berkoff. Jeho text se pak stal základem pro komorní operu o šesti scénách Metamorphosis australského skladatele Briana Howarda (nar. 1951), která měla premiéru 30. září 1983 ve Victoria State Opera v Melbourne.

Balety inspirované Kafkou a jeho dílem
Výše zmíněný Steven Berkoff (nar. 1937), anglický herec, dramatik a divadelní režisér, se k Proměně vrátil ještě jednou. V roce 1989 režíroval v Ethel Barrymore Theatre na Broadwayi svoji dramatizaci této povídky, v níž Gregora Samsu představoval slavný tanečník a herec Michail Baryšnikov. Tím se dostáváme k početným baletním dílům inspirovaným Kafkovou tvorbou i životem. Například baletní Proměna byla na repertoáru londýnského Royal Ballet v Královské opeře Covent Garden v roce 2013. Hlavní roli tančil sólista souboru Edward Watson na choreografii Arthura Pity; hudbu složil Frank Moon, mimo jiné autor hudby k baletu Salome pro soubor San Francisco Ballet. Režisér Ross MacGibbon pořídil téhož roku televizní záznam této úspěšné produkce. Kritika oceňovala hlavně Watsonův výkon v náročné roli a jeho neuvěřitelné fyzické dispozice, pro krkolomné pozice obřího hmyzu, v nějž se hrdina proměnil, jako dělané.

Baletní Proměna se hrála také na Malé scéně Divadla J. K. Tyla v Plzni (premiéra 6. ledna 2018; recenzi jsme přinesli ZDE). O libreto, choreografii a režii se postaralo seskupení DekkaDancers – Štěpán Benyovszký, Štěpán Pechar a Ondřej Vinklát; hudba: Hauschka a další (různé skladby a písně). Roli Gregora (Řehoře) Samsy alternovali Richard Ševčík a Karel Audy.

Povídka Proměna inspirovala též projekt KAFKA.DREAMING dvojice slovenských umělců, herců a performerů Tomáše Procházky a Petera Tilajčíka. Představení na rozhraní tance a divadla, fyzického divadla a všech možných alternativ tanečního umění mělo premiéru 5. prosince 2015 v Ateliéru Časopriestor Cvernovka v Bratislavě (recenzi z reprízy 28. ledna 2017 v holešovickém Studiu ALTA Praha jsme přinesli ZDE). Obsah představení charakterizuje jeho podtitul: KAFKA.DREAMING alebo o čom snívam, keď snívam o tom, že sa ako chrobák mením na Kafku? Tvůrci využívají nejen motiv z Proměny, ale i motivy z Kafkova života a jeho složitého vztahu k autoritativnímu otci; vycházejí přitom i ze slavného Kafkova Dopisu otci (Brief an den Vater), dlouhého autobiografického psaní z listopadu 1919, jenž se do otcových rukou nikdy nedostal, četla jej však Kafkova matka; posmrtně byl vydán jak samostatně, tak v rámci Kafkovy korespondence.

Baletní adaptace románu Zámek měla premiéru v mnichovském Staatstheater am Gärtnerplatz 26. května 2011 (Das Schloss. Tanztheater nach dem Roman von Franz Kafka). Choreografie a režie se ujal Hans Henning Paar, hudba byla vybrána z děl Krzysztofa Pendereckého, Henryka Góreckého, Alfreda Schnittkeho a Dmitrije Šostakoviče. Paarova choreografie vypráví o marnosti snah zeměměřiče K. Z neproniknutelné sítě neprůhledných podmínek se vynořují bizarní obrazy a scény plné mizérie. Stejně jako v noční můře se protagonista pohybuje tímto labyrintem, v němž se i hmotné objekty jeví jako zvláštní.

V roce 2005 inscenovali Zámek také v tokijském Novém národním divadle. Režie a adaptace: Matsumoto Osamu, choreografie: Ide Shigehiro, hudba: Saito Neko. Osamu již předtím adaptoval Kafkův román Nezvěstný pod titulem Amerika (2001). Obě představení mu vynesla v Japonsku řadu ocenění a setkala se s velkým úspěchem i u diváků.