Plzeň: Proměna jako nejasná pantomimická groteska stojí na skvělých výkonech

  1. 1
  2. 2

Řehoř zhruba v polovině představení náhle přestává být broukem, vystupuje opět sám za sebe a tanečníci tvořící broučí tělo se mění z černých na bílé (bílé kostýmy připomínají lékařské pláště) a přesouvají se na druhou stranu barikády – k Řehořově rodině. Zřejmě to má symbolizovat skutečnost, že se změnou Řehořovou se mění i jeho rodina a ona se stává nestvůrnou masou, ale to celou situaci jen znejasňuje. Vše končí Řehořem zápasícím na posteli s lepicí páskou, jíž je k ní připoután. Osvobodí se a uniká oknem, které si vytvoří sám opět pomocí lepicí pásky na stěně nad postelí. Uprchl? Nebo spáchal sebevraždu?  Výtvarně i choreograficky je tento moment působivý, ale vcelku nejasný. A hlavně nekafkovský. Celek postrádá jasnou dějovou linku a vyjádření oné zlé, trýznivé lhostejnosti, jež zapříčiňuje tragédii. Kruté odmrštění bytosti, již už nepotřebujeme. Drsné i dojemné drama se nekoná.

Škoda, protože výkony všech tanečníků jsou výborné a charismatický hlas Jiřího Lábuse dává inscenaci zvláštní kouzlo. Namluvil v sekvencích všechny postavy, mužské i ženské. Sdělnost a plastičnost jeho podmanivého hlasu je mimořádná, přednes sugestivní. Richard Ševčík má potřebně sdělnou řeč těla, čitelná gesta a působivý výraz. Preciznost jeho hereckého i tanečního projevu je obdivuhodná, stejně jako u představitelů dalších rolí. Michal Kováč byl skvělý jako netečný a podlézavě nepříjemný otec. Andronika Tarkošová vynikala v roli Řehořovy maminky a Kristýna Potužníková jako Řehořova sestra Markétka, která jediná má se svým bratrem zprvu soucit, jež se ale mění postupně ve lhostejnost, netečnost a averzi. Kristýna Potužníková dokáže výborně vystihnout všechny polohy této role. Uhlazený Prokurista v podání elegantního Gaëtana Pirese dal celku noblesu. A výtečná souhra byla charakteristická pro tanečníky ztvárňující brouka – Michal Lenner, Ondřej Martiš, Grzegorz Moloniewicz, Miroslav Suda a Hyejun Park.

Inscenaci nelze v žádném případě upřít originalitu a kreativitu, bezprostřednost, nakažlivou studentskou bezstarostnost. Budeme-li ji brát jako inscenaci nejmladší choreografické generace, která hledá své výrazové prostředky, pak je sympatickou a inspirativní snahou nadaných mladých lidí o vlastní umělecký projev. Jistou generační výpovědí svědčící i o zmatenosti dnešní doby. A pozornosti diváků by ujít neměla. Ale snaha uchopit Kafku uvízla na půli cesty. Největší její devizou tedy zůstávají skvělé taneční výkony a uhrančivý hlas Jiřího Lábuse, jehož jméno by si v programu zasloužilo výraznější umístění. Škoda, že v jeho podání nezaznělo z Kafkovy povídky mnohem, mnohem více…

Hodnocení autorky recenze: 60%


Proměna
Libreto, choreografie a režie: DekkaDancers –  Štěpán Benyovszký, Štěpán Pechar, Ondřej Vinklát
Hudba: Hauschka a další
Scéna a kostýmy: Pavel Knolle
Balet Divadla J. K. Tyla Plzeň
Premiéra 6. ledna 2018 Divadlo J. K. Tyla Plzeň

Řehoř Samsa – Richard Ševčík (alt. Karel Audy)
Tatínek – Michal Kováč (alt. Vittorio Borio / Joshua Lee)
Prokurista – Gaëtan Pires (alt. Kryštof Šimek)
Markétka – Kristýna Potužníková (alt. Carolina Cortesi / Anna Srncová)
Maminka – Andronika Tarkošová (alt. Mami Hagihara / Jarmila Hruškociová)
„Brouk“ – Michal Lenner, Ondřej Martiš, Grzegorz Moloniewicz, Miroslav Suda, Hyejun Park (alt. Joshua Lee / Kim Donguk / Vojtěch Jansa / Gaëtan Pires / Michal Kováč / Andronika Tarkošová)
Mluví – Jiří Lábus

www.djkt.eu

  1. 1
  2. 2

Hodnocení

Vaše hodnocení - Benyovszký/Pechar/Vinklát: Proměna (DJKT Plzeň 2017)

[Celkem: 13    Průměr: 4.2/5]

Mohlo by vás zajímat


Napsat komentář