„Bruckner pracoval na své Deváté symfonii v den, kdy zemřel. Dopoledne strávil u svého klavíru, na němž procházel skici finále. Vynechal oběd a kvůli silnému větru vzdal odpolední procházku. Později si stěžoval, že je mu zima, a krátce před smrtí ještě požádal svou hospodyni o čaj. O několik let dříve prohlásil, že to bude jeho poslední symfonie, a než zemřel, dokončil tři věty,“ popisuje okolnosti vzniku Deváté symfonie Antona Brucknera dirigent Franz Welser-Möst. „Několik měsíců se marně pokoušel dopsat finále, k němuž vytvořil skoro dvě stě skic! Na rukopisu je vidět, jak Bruckner postupně ztrácel sílu a jistotu v ruce a těžko spojoval své hudební myšlenky. Když si poprvé uvědomil, že symfonii možná nedokončí, doporučil, aby se místo finále hrálo jeho Te Deum.“
Franz Welser-Möst s Českou filharmonií debutoval v polovině roku 2019 s programem složeným z děl Franze Schuberta a Richarda Strausse. U této příležitosti se vyznal: „Poprvé jsem slyšel Českou filharmonii s Václavem Neumannem v Linci, myslím, že to bylo v roce 1975. Tehdy hráli Mahlerovu První symfonii. Velmi ostře si to vystoupení pamatuji, protože Česká filharmonie je jedním z mála orchestrů, který má charakter, vlastní identitu. Je mnoho orchestrů, které hrají skvěle, ale nemají svůj vlastní, specifický zvuk. Být svůj považuji za velmi důležité.“
Pro svůj Clevelandský orchestr, s nímž bude spolupracovat minimálně do roku 2027, vytváří Franz Welser-Möst dramaturgii, která je přitažlivá i pro mladou generaci – publikum tvoří z dvaceti procent posluchači pod 25 let. V clevelandské Severance Hall se díky němu konalo mnoho světových premiér a operních produkcí. Kromě koncertních vystoupení v USA, Evropě a Číně je Franz Welser-Möst s Clevelandským orchestrem pravidelným hostem všech významných mezinárodních hudebních festivalů. Na turné po světě jezdí i s Vídeňskými filharmoniky, které opakovaně řídí i ve vídeňském Musikvereinu. Už dvakrát tento orchestr dirigoval při slavných Novoročních koncertech, potřetí se tak stane na začátku roku 2023. V roce 2020 vydal Franz Welser-Möst ke svým šedesátým narozeninám autobiografii pod názvem Als ich die Stille fand. Plädoyer gegen den Lärm der Welt, v níž mimo jiné podrobně popisuje automobilovou nehodu, která ho v osmnácti letech donutila vyměnit housle za taktovku.
Sólistou Mozartova Pátého houslového koncertu je třicetiletý virtuos a koncertní mistr České filharmonie Jan Mráček, který již během studií nasbíral mnoho významných ocenění. Mezi jeho největší úspěchy patří první místo v Soutěži konzervatoří v roce 2008 a vítězství na Mezinárodní soutěži Beethovenův Hradec v roce 2009. V roce 2010 se stal nejmladším laureátem Mezinárodní soutěže Pražského jara a v roce 2014 získal první cenu v Mezinárodní houslové soutěži Fritze Kreislera. Jako sólista vystoupil s mnoha světovými a téměř všemi českými orchestry. Jiří Bělohlávek ho přivedl k České filharmonii na post koncertního mistra. Od ledna 2008 je členem Lobkowicz Tria, s nímž v roce 2014 získal třetí cenu na Mezinárodní soutěži komorní hudby Antonína Dvořáka a v září téhož roku první cenu a cenu publika na Mezinárodní hudební soutěži Johannesa Brahmse v rakouském Pörtschachu. V roce 2016 vydal kritiky oceňované CD s kompletním houslovým dílem Antonína Dvořáka pro švýcarské vydavatelství Onyx s Českým národním symfonickým orchestrem pod taktovkou Jamese Judda a s klavíristou Lukášem Klánským. Jan Mráček hraje na housle italského houslaře Carla Fernanda Landolfiho vyrobené v Miláně roku 1758, které mu zapůjčil Peter Biddulph.
