Freddie – The King of Queen v Plzni

Plzeňský balet exceloval světovou premiérou tanečního muzikálu o životě Freddie Mercuryho 

Soubor baletu Divadla J. K. Tyla v Plzni uvedl ve světové premiéře na scéně Komorního divadla unikátní představení. Taneční muzikál Freddie – The King of Queen mapující životní dráhu Freddieho Mercuryho, vůdčí postavy jedné z nejslavnějších rockových formací, skupiny Queen. Jeho životní příběh zpracoval libretista, choreograf a režisér Libor Vaculík, autorem písňových textů je Václav Kopta a hudební podoby inscenace Petr Malásek. Queeny zpracoval Libor Vaculík na stejném principu jako svou inscenaci o životě slavné šansoniérky Edith Piaf, Edith – vrabčák z předměstí, která se v Plzni hraje za neutuchajícího zájmu diváků již čtrnáct let. A podle premiérového ohlasu publika by měla Freddieho čekat stejná dráha jako jeho starší sestru. Nekončící aplaus a volání bravo vyprovázelo novou inscenaci k dalším reprízám. A je v tom i kus symboliky. Freddie – The King of Queen byl poslední premiérou v Komorním divadle v celé jeho historii. Bude se zde hrát již pouhé dva měsíce, pak se jeho brány uzavřou a umělecké soubory čeká stěhování do vznikajícího Nového divadla. Nová inscenace se také přestěhuje. Šéf baletu Jiří Pokorný před premiérou uvedl, že Freddie má nastínit nové dramaturgické směry, kterými by se balet, díky otevření nové budovy, mohl také ubírat. Těžko bychom si tedy představili velkolepější rozloučení s Komorním divadlem a lepší příslib pro nové prostory, než je tento taneční muzikál.Freddie je inscenace strhující, silně působící na publikum, vysoce profesionální, svou originalitou nastiňuje obecně další cesty ve vývoji divadla. A zcela jednoznačně kraluje této sezoně Divadla J. K. Tyla. Je zatím nejlepší inscenací, která zde byla od září uvedena, a jednou z nejlepších za posledních několik let. Můžeme bez zaváhání říci, že svými kvalitami splňuje evropské parametry.

Freddieho koncipoval Libor Vaculík podobně jako již zmiňované představení Edith – vrabčák z předměstí, tedy se dvěma interprety pro titulní postavu a s průvodcem v ději. Ale Freddie není Edithina kopie. Nejen kvůli odlišnému tématu, ale i ztvárnění je jiné, inscenace je především více taneční. Retrospektivně komponovaný příběh v úvodu přivede na scénu Mercuryho na samém sklonku jeho dnů, aby se před jeho vnitřním zrakem odvinul celý příběh právě končícího života.

V hlavních rolích excelují oba představitelé Freddieho – zpěvák Michael Kluch a sólista plzeňského baletu Richard Ševčík. A stejně tak zpěvačka Iva Marešová v roli průvodce dějem, Slečny „Kdo“. Mimořádné výkony podali ovšem všichni členové baletního souboru.

Inscenace má především výborný scénář, hity Queenů jsou dobře vybrané a využité a originálně využívá i vážnou hudbu vynikajícího estonského skladatele Arvo Pärta, na kvalitních nahrávkách působivě propojenou s hudbou Petra Maláska. Tančí se na víceúrovňové jednoduché scéně Martina Černého, která dává prostor tanečníkům a přitom dokáže vytvořit komorní atmosféru. Igelitovými pláty prostupují jednotlivé postavy, aby se vynořovaly a mizely tak, jak se nám z podvědomí vynořují vzpomínky. Kostýmy Romana Šolce jsou vhodně zvolené a vše podtrhuje působivá světelná koncepce Libora Vaculíka. Vaculík také hojně, nikoli však nadměrně, využívá točny, čímž dosahuje dalších zajímavých efektů.

Celé představení přibližuje nejen dráhu Freddieho Mercuryho, ale přináší i celkový pohled na hýřící společnost, její lehkomyslnost, povrchnost a prázdnou rozmařilost. Na tomto pozadí vynikají dojemné okamžiky marné lásky a opuštěnosti. A Freddie, vysmívaný, ctižádostivý, kterého náhlý světový úspěch doslova omráčí. Freddie, který, vnitřně nepevný, snad stále naivní, opojen svým úspěchem, si jaksi nevšimne, kdy se plocha strmě čnějící vzhůru láme a začíná ujíždět pod nohama. S hloubkou pohledu se ovšem snoubí v inscenaci zábava, vtip a revuální prvky. Nadčasovost a zvláštní osudový klid vnáší do děje Slečna „Kdo“, která dává celému jevištnímu dění i nadčasový rámec.

Odvážná choreografie Libora Vaculíka klade na představitele všech rolí vysoké nároky. Tím spíše, že kromě bezchybně provedeného tance musejí dbát na výraz, mimiku, herectví. Bez perfektní souhry by nebylo možné zvládnout náročné a originální taneční duety. Ať to jsou duety Freddieho a Mary, ale i nevídané a velmi působivé duety Freddieho s jeho mužskými partnery včetně scény dvou mužů s druhou Freddieho milenkou, Barbarou Valentinovou. Richard Ševčík přesným provedením tanečních prvků potvrdil své výtečné technické dispozice, ale i cit pro celkové vyjádření postavy. Tanečně vyjádřil Mercuryho naprosto dokonale.S Michaelem Kluchem se jedinečně doplňovali a nejen fyzickou podobností, ale i výrazem a souhrou dokázali společně vytvořit skutečně jedinou postavu. Michael Kluch naplnil svou roli, v níž navíc hovoří jen anglicky, naprosto dokonale s obdivuhodným nasazením. Suverénně provedenými zpěvními party, znělým hlasem a navíc hereckým projevem si zcela získal publikum. Podobně jako Iva Marešová s krásným plným hlasem, intonační jistotou a výborným jevištním projevem. Současně ztvárnila i zcela odlišnou roli, Lizu Minelli ve scéně z New Yorku. Jinak ale stylizována do bílé řízy s dlouhými blond vlasy se podobá Freddieho matce, kterou s půvabem sobě vlastním výtečně tančila Michaela Hosová. Jarmila Dycková jako Freddieho milenka Mary Austin okouzlila publikum tancem i výrazem. Její žal, když ji Freddie opouští kvůli svým milencům, vynucené sesterské přátelství tak krutě se zařezávající do její duše, to vše prožívají diváci s ní. Výrazná Nela Mrázová v roli Barbary Valentinové naopak dokázala výtečně ztělesnit postavu povrchní filmové hvězdy, které nejsou nevázané radovánky cizí. Skvěle si počínali na jevišti jako Freddieho milenci Petr Hos a Milan Maláč v obtížných rolích Joe Fanelliho a Jima Huttona. Petr Hos současně tančil i Freddieho otce a v tom je jediný zádrhel skvělé inscenace. Jistěže je obvyklé, když se jeden tanečník objeví za večer v několika rolích, ale ztvárňuje-li současně otce i milence, bylo by vhodnější obsadit role různými tanečníky. Martin Šinták se blýskl také hned ve dvou rolích, v tomto případě to ovšem v nejmenším nerušilo. Nejdříve jako legendární tanečník Rudolf Nurejev a v druhé půli coby vypočítavý bezskrupulózní Freddieho manažer Paul Prenter. V dalších rolích se výborně uplatnili Miroslav Hradil, Petr Laštovka a Vojtěch Jansa.

Zkrátka šéf baletu Jiří Pokorný měl při výběru inscenačního týmu opět šťastnou ruku. V Komorním divadle se hraje představení, které je originální, moderní a přináší výjimečné umělecké výkony.

Freddie Mercury-zpěvák – Michael Kluch
Freddie Mercury-tanečník – Richard Ševčík
Slečna „Kdo“ – Iva Marešová
Jer Bulsarová – Michaela Hosová
Bomi Bulsara – Petr Hos (alt. Milan Maláč)
Mary Austin – Jarmila Dycková
Rudolf Nurejev – Martin Šinták
Brian May – Miroslav Hradil
John Deacon – Vojtěch Jansa
Roger Taylor – Petr Laštovka (alt. Petr Hos)
Barbara Valentinová – Nela Mrázová (alt. Martina Diblíková)
Joe Fanelli – Petr Hos (alt. Milan Maláč / Pavel Tručka)
Paul Prenter – Martin Šinták
Jim Hutton – Milan Maláč (alt. Petr Hos)
Socha Svobody / Domina – Hana Čakarmišová

www.djkt-plzen.cz

Foto Pavel Křivánek