Garsonkový retro-minimalismus

Každý sám za sebe, a přece spolu. Prázdnota zaplněná všedností se postupně vymezuje všedností, trivialitou a zdánlivou nepodstatností každodennosti. Nejde o nic, jen jak se vyhnout střetu, předejít konfliktu, najít svůj komfort pro přežití v minimu a s minimem nejen metrů.
Divadlo Archa – Garsonky (foto Jakub Hrab)

První premiéra letošní sezóny v Divadle Archa proběhla 22. září 2019 v malém sále. Z autorského pera tanečnice Veroniky Knytlové a režiséra Jiřího Havelky vyšlo představení Garsonky sázející na všeobecnou „ohlížecí“ náladu za tím „jaké to bylo před…“ Ani ne hodinový duet pracoval s úsporností prostoru vymezeného scénografií, minimalismem tanečního vyjádření, zkratkovitostí divadelního sdělení a otevřeností inscenačního postupu nezatajujícího zákulisní dění. To vše v až úsměvném retro trendy stylu, který se zdaleka neomezoval jen na scénografickou stránku věci.

Scénografie Dragana Stojčevskiho ovšem patří určitě k tomu nejzdařilejšímu, co inscenace obsahuje. Nejprve strop, vyznačující prostor, který lze opustit, ale návrat je stejně očekávaný jako nutnost mít střechu nad hlavou. A potom už jen přibývá odkrytím podlaha, přinesením židle stůl, postel, knihovna. Čím víc nábytku, tím se uživatelský prostor zmenšuje a vymezuje. Vystavěné stěny sice přináší určitý nový komfort do bytového života, ale zároveň více a více omezují, až své obyvatele pohltí a uzavřou úplně. A protože je to v duchu retra, tak vymaňovat se už není potřeba, to už patří jiným směrům.

Divadlo Archa – Garsonky (foto Jakub Hrab)

Určité navracení bylo znát i v tanečně-pohybovém vyjádření, v jakési inkluzi contemporary a pantomimy zdravících se pravou imaginativností současného tance spíše na dálku než skrze vřelé objetí. Minimalisticky pojatá hudba Martina Tvrdého zněla trochu jako retro reich a existence obou interpretů (Veroniky Knytlové a Martina Talagy) fungovala v jakémsi retro asexuálním vztahu. Intimnější prostředí #Studovny dílku ovšem perfektně sedlo, člověk měl skoro pocit, že je někde v Řeznické na začátku 90. let minulého století. Prostě retro českého současného tance se vším všudy.

Garsonky
Choreografie: Veronika Knytlová, Martin Talaga, Jindřiška Křivánková
Režie: Jiří Havelka
Tančí: Veronika Knytlová, Martin Talaga
Scénografie: Dragan Stojčevski
Light-design: Karlos Šimek
Hudba: Martin Tvrdý
Produkce: Radmila Krásenská/Mind Move, Divadlo Archa
Premiéra 22. a 23. září 2019, #Studovna Divadla Archa

Divadlo Archa – Garsonky (foto Jakub Hrab)

Mohlo by vás zajímat


Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na