Glosa: Esmeralda – baletní klasika v kině

Až bezmocná závist musí milovníka baletní klasiky přepadat, když nahlédne na webové stránky moskevského Velkého baletu a začne pročítat soupis jeho současného repertoáru: Čajkovskij se svými třemi baletními evergreeny, Adamova Giselle či Korzár, Delibesova Coppélia, Hertelova i Heroldova Marná opatrnost, Minkusova Bajadéra i Don Quixote , Glazunovova Raymonda, Melikovova Legenda o lásce, Asafjevovy Plameny Paříže, Prokofjevova Popelka či Romeo a Julie, Stravinského Petruška, Šostakovičův Zlatý věk… .- a to jsme zhruba teprve v polovině. Řada dalších bonbónků, od Čajkovského – Petitovy Pikové dámy až třeba po Stravinského – Kyliánovu Žalmovou symfonii následuje… Teď soubor jako úvodní večer přímých přenosů svých představení do desítek zahraničních kin nabídl Pugniho Esmeraldu.


Janovský rodák Cesare Pugni je ovšem u nás známý leda tak ve spojení s Grand pas de quatre. O notně zkrácenou Esmeraldu se tuším jako jediný pokusil v roce 1988 ústecký balet, v úpravě a choreografii Jiřího Blažka; občas se z Esmeraldy objeví na baletních gala menší či větší část Drigova vloženého velkého pas de deux Diana a Akteon. Ale to je vše – pokud pomineme další Pugniho kus – Dceru faraóna, nedávno vysílanou televizním kanálem Mezzo, také v provedení moskevského Velkého baletu.

Francouz Marius Petipa, někdejší nekorunovaný vládce carských divadelních scén, nebyl prvním choreografem, který Pugniho Esmeraldu, velké taneční plátno podle známého Hugova románu Chrám Matky Boží v Paříži vytvořil. Petipův o něco starší krajan Jules Perrot byl podepsán pod původní londýnskou premiérou Esmeraldy v březnu 1884; petrohradská verze Petipova z roku 1886 ji však zcela zastínila. Právě z ní proto také vycházely prakticky všechna novodobá uvedení díla, například londýnské v polovině padesátých let minulého století, pod které se podepsal Geoffrey Corbett, či moskevské takřka ve stejné době, pořízené Vladimirem Burmeistěrem. Před dvěma lety si Petipovu choreografii vzali za základ i autoři nynější inscenace Velkého baletu, Jurij Burlaka a Vasilij Medveděv.

Tři hodiny, zarámované strhujícím příběhem, který ani chvíli nenudí, kde jakýkoli pokus o jeho “aktualizaci” by byl srovnatelný se snahou o přemalování starých pláten v galeriích. V rozsáhlých nedějových tanečních scénách pak dodnes žasnete nad pohybovým slovníkem staré dobré baletní klasiky. Je přitom naprosto zbytečné (pár dnů před dlouho očekávaným znovuotevřením rekonstruovaného moskevského Velkého divadla, na jehož webových stránkách běží už notný čas odpočítávání dnů – dnes to je „za 17“) rozebírat kvality pověstného tamního baletního souboru (jen na postu Principals tam mají dvě desítky tanečníků!). V době, kdy se tuzemští fanoušci baletu přou o to, zda do Labutího v Národním patří či nepatří Benno, zda tentýž titul v pražské Státní opeře má právo na existenci i po chystaném spojení obou souborů, zda toto spojení znamená či neznamená konec baletní klasiky v Praze, zda v Brně – abychom nezůstali jen u Prahy – dává Lenka Dřímalová klasiky dost, zda… – tak právě v této době dala Esmeralda z Moskvy jasnou odpověď přinejmenším na jednu otázku, a vlastně společně s tím i odpovědi na všechny ty ostatní, a totiž: Existuje u nás soubor, který by podobný klasický titul, jako je Petipova Esmeralda, zvládl v neseškrtané podobě alespoň na trochu obstojné úrovni nastudovat? Odpovězte si sami, zvládnete to i v případě, že jste Esmeraldu v kinech promeškali. Stejně jako odpověď i na to, zda za valnou částí baletní klasiky nebudou muset její milovníci chodit takřka výhradně už jen do kin.

Cesare Pugni:
Esmeralda
Choreografie: Marius Petipa
Nové nastudování: Yuri Burlaka,Vasily Medvedev
Dirigent: Pavel Klinichev
Scéna: Alyona Pikalova
Kostýmy: Yelena Zaytseva
Světla: Damir Ismagilov
Bolshoi Ballet
Boshoi Orchestra
Premiéra 25.prosince 2009 New Stage Bolshoi Theatre Moskva
Přímý přenos 8.10. 2011

Esmeralda – Maria Alexandrova
Pierre Gringoire – Denis Savin
Phoebus de Chateaupers – Ruslan Skvortsov
Fleur de Lys – Yekaterina Krysanova
Aloise de Gondelaurier – Kristina Karasyova
Diana companions to Fleur de Lys – Chinara Alizade, Maria Vinogradova
Albert, Florent – Artem Ovcharenko, Vladislav Lantratov
Friends to Esmeralda – Joo Yun Bae, Daria Khokhlova, Svetlana Pavlova, Maria Prorvich
Claude Frollo – Alexei Loparevich
Quasimodo – Igor Tsvirko
Clopin Trouillefou – Vitaly Biktimirov
Megera – Yuliana Malkhasyants
Judge – Andrei Sitnikov
Waltz of old Paris – Anna Antropova, Anna Balukova, Alexei Koryagin, Anton Savichev
Diana – Anastasia Stashkevich
Acteon – Vyacheslav Lopatin

www.bolshoi.ru
www.baletvkine.cz

Mohlo by vás zajímat


6
Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment
6 Comment threads
0 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
0 Comment authors

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
Anonymous

Zastoupení klasických baletů v programech baletních souborů u nás je tristní, hlavně tam kde na to mají. Třeba z pohledu začínajících tanečníků i pedagogů konzervatoře to je na depku:-(

Dance Factor

No absolutní souhlas. Je to docela velká škoda, protože na klasice stojí všechno.

Anonymous

to je pravda, u nás je to samé moderní tancování, klasika velmi vzácně (olomouc), nic proti, ale taky chci něco jiného. aspoň někdy. Louskáček párkrát do roka to asi nevytrhne:((

Anonymous

Strhující příběh – tak ten šel trochu stranou … vata … vata … vata .. i když super zatancovaná. Samá balabilé a děj posouvala pamtomima. Beru to jako kus z muzea, ale určitě NEEEEEE jako strhující příběh, který nenudí

Anonymous

Mňo, já byl minulý týden na Labutím jezeře v ND a nestačil jsem se divit. Inscenace polomoderní-poloklasická, oblečená-neoblečená, dar-nedar :-) A všemu tomu vévodil v prvním jednání na horizontu namalovaný Karlštejn!!! Ještě teď se chechtám! Prozatím je to nejhorší Labutí, které jsem viděl…

Dance Factor

k anonymní 11. října 2011 23:51: tak to choďte do kina na trhrillery. Tohle byla plnohodnotná klasika, která se takto inscenuje odjakživa. Sorry.