Od 1. ledna 2011 předsedá Maďarsko Evropské unii. A od téhož dne platí v této zemi také nový tiskový zákon, de facto obnovující cenzuru. Vláda Viktora Orbána jím brutálně zasáhla proti kritickým mediím. Maďarští intelektuálové jako György Konrád či Gábor Dalos proti tomu v Německu, tedy mimo svou vlast, výrazně protestují.
Zvlášť významný protest je slyšet také od maďarského klavíristy Andráse Schiffa, který spolu s dirigentem Ivanem Fischerem vyzval kolegy-hudebníky po celém světě – aby podepsali jeho výzvu za svobodu slova a projevu v Maďarsku. Současně Schiff odřekl do odvolání všechny koncerty ve své vlasti.
Rád připomínám, že podobně jako Iván Fischer je i Schiff zcela výjimečným interpretem Dvořáka. Jeho nahrávka klavírního koncertu s Vídeňskými filharmoniky pod Christophem von Dohnányim patří do stejné ligy jako legendárního produkce Svjatoslava Richtera. Méně známé je, že Schiff z vlastní kapsy před lety podpořil faksimilové vydání Dvořákova koncertu – tedy něco, k čemu se zodpovědně nějak nemělo ministerstvo kultury ČR. Narozdíl od českých pianistů se Schiff při své interpretaci také akribicky drží Dvořákova textu, který je mu svatý, stejně jako Richterovi. A kdo zažil někdy živě jeho Janáčka, ten si uvědomí, zas jakou úroveň interpretace můžeme tomuto nesmírně citlivému umělci být vděčni.
Teď, kdy Maďarsko zavedlo zákon, který je ještě hrubší variantou našeho domácího Bendova „náhubkového zákona“ by se mohli, ba měli, čeští kolegové revanšovat a Schiffovu petici také podepsat.