Glosa ke druhé premiéře Salome ve Státní opeře

Olga Janáčková, 28.10.2014 23:00

Ano, je dobré jít na druhou premiéru, i když má stejné obsazení jako ta první. Nutno poznamenat, že jsem na první premiéře seděla na prvním balkonu a na druhé v přízemí. Těžko říct, zda se díky odlišné divácké perspektivě změnilo také mé akustické vnímání anebo při druhé premiéře kryl orchestr pěvecké výkony víc – bylo to patrné hlavně ve vyznění některých menších rolí, ale i u Salome. Přesto – pojetí pana dirigenta Heiko Mathiase Förstera je bezesporu divadelně působivé, má postupně stoupající dramatičnost i emotivitu, bohatě využívá skladatelovy originální orchestrace, dirigent volí kontrastní tempa a pomáhá Straussově hudbě „dýchat“ díky průběžným dynamickým a výrazovým změnám.Paní Gun-Brit Barkmin zpívala Salome opět velmi dobře, dokonce lépe než na první premiéře, stejně jako Jacek Laszczkowski svého Heroda, jejího výrazného hereckého i pěveckého protihráče. K Salome, která je v Trelińského pojetí těžce poznamenanou křehkou mladou ženou, psychicky zraněnou a silně nevyrovnanou, její hlas a zjev bezesporu patří. Gun-Brit Barkmin má pro Salome potřebný hlasový rozsah a dovede svého hlasu plně využít výrazově. Její bledý obličej a její vlastní černý pážecí účes do Trelińského psychologizující koncepce bezezbytku zapadá. Soustředil-li se režisér na psychologický drobnokresebný výklad dramatu, nepotřeboval čarovat krásnými kostýmy, vynahradil si vše chytrými a rychlými proměnami dějiště, působivými videoprojekcemi a výraznými světelnými změnami. Kontrast úplné tmy a různorodého rejstříku světel, vydělování sólistů ze tmy, bodové osvětlení jejich detailu či polodetailu a další „filmové“ postupy, včetně promítání přesně vybraných úryvků libreta, působí v inscenaci naprosto kompaktně jako součást nedělitelného celku. Jen škoda, že téměř všechno dění je posunuto do poloviny jeviště nebo ještě hlouběji. Akustika je k pěveckým výkonům nemilosrdná.

Každá Salome už dávno netančí striptýzový tanec sedmi závojů – ale tahle tančí přece jenom alespoň na chvíli přízračný valčík s oním tajemným pánem v šarlatovém županu. Že by se mohla při tanci „praštit o ledničku“, která je v „kuchyni“? Nemyslím, zvláště když se tato „taneční“ scéna odbývá za zavřenými dveřmi v jakémsi holém zšeřelém pokoji s jedním křeslem.Oceňuji práci orchestru, zpěváků, profesionální přípravu celé inscenace. Salome není pohádka pro děti – proč ji tedy jednou nevidět v této podobě, v této inscenační koncepci? Je stejně oprávněná jako podoba jiná. Má svoji logiku a mne přesvědčila. Půjde-li Národní divadlo se Státní operou pod novým vedením takto odvážně kupředu, držme jim v jejich úsilí palce!P. S. Pane Michale Ciećko, krásný nahý černochu, sotva vytáhl po první premiéře režisér paty z Prahy, klaněl jste se na konci představení ve svém županu s umytým bílým krkem a rukama. Ale, ale, to se nedělá!

Hodnocení autorky glosy: 80 %

Richard Strauss:
Salome
Hudební nastudování a dirigent: Heiko Mathias Förster
Režie: Mariusz Treliński
Scéna: Boris Kudlička
Kostýmy: Marek Adamski
Světelný design: Felice Ross
Videoprojekce: Bartek Macias
Choreografie:Tomasz Wygoda
Dramaturgie: Piotr Gruszczyński
Orchestr Státní opery
Koncertní mistři: Radovan Šandera / Štěpán Kaniak
(koprodukce Národní divadlo Praha / Teatr Wielki – Opera Narodowa Varšava)
Premiéra 23. října 2014 Státní opera Praha
(psáno z druhé premiéry 26. 10. 2014)

Salome – Gun-Brit Barkmin
Herodes – Jacek Laszczkowski
Herodias – Veronika Hajnová
Jochanaan – Tomasz Konieczny
Narraboth – Zbigniew Malak
Páže Herodiady – Štěpánka Pučálková
První žid – Josef Moravec
Druhý žid – Aleš Voráček
Třetí žid / Druhý Nazaretský – Václav Sibera
Čtvrtý žid – Václav Barth
Pátý žid / První Nazaretský – Ivo Hrachovec
První voják – Miloš Horák
Druhý voják / Kapadočan – Paweł Kołodziej
Otrokyně – Lenka Pavlovič