Glosa: Petr Zuska X

Šest různých večerů, každý ve trojím provedení – to byl jakýsi mini či monofestival Petr Zuska Gala X, mapující zhruba osmdesát procent tvorby, přesněji osmnáct choreografií z různých tvůrčích období nynějšího šéfa Baletu Národního divadla při příležitosti dovršeného desetiletí jeho působení na tomto postu. Otázek, které návštěvníky jednotlivých přestavení v rozmezí posledních dvou měsíců právě končící sezony mohly napadat, je přitom celá řada, najmě: Jak hodně se baletní soubor první scény poté, co jej Petr Zuska před deseti lety tak trochu nečekaně převzal po Vlastimilu Harapesovi, proměnil – počínaje ryze technickou úrovní a konče složením repertoáru, resp. svým směřováním? Podařilo se Zuskovi dostat „svůj“ soubor na skutečně srovnatelnou úroveň s obdobnými zahraničními tělesy, tak jak si při svém nástupu předsevzal? Nakolik úspěšnou ruku měl při obohacení repertoáru o výjimečné choreografie, resp. jména tvůrců dvacátého století, prověřená a běžně uváděná na všech předních světových scénách? A v neposlední řadě: Nakolik byla, či vlastně je tvorba samotného Zusky přínosem pro repertoár Baletu ND a jeho profesní růst?Odpovědět na tyto i řadu dalších podobných otázek lze jistě prakticky obratem. Myslím ale, že na skutečně seriózní analýzu je třeba ještě počkat – a to nejen vzhledem k tomu, že Zuskův mandát pokračuje (byť on sám se před nedávnem docela překvapivě veřejně přiznal, že hlavně v souvislosti s probíhající transformací Národního divadla po připojení Státní opery Praha a pod tíhou změn, které tak postihly Balet ND převzetím části tanečníků a repertoáru ze zrušeného souboru SoP uvažoval o svojí rezignaci), ale určitý odstup k seriózní analýze je potřebný i proto, že klady i zápory toho kterého šéfa (a to zdaleka nejen u baletu) lze opravdu seriózně vyhodnotit až s několikaletým odstupem a patřičným nadhledem. Jedno je ale jisté již v tuto chvíli: po „nechoreografovi“ Harapesovi přišla před deseti lety do čela Baletu Národního osobnost, jejíž tvůrčí působení přímo vybízí ke srovnání s méně či více vzdálenými érami českých choreografů v čele Baletu ND, jako byli z pohledu pamětníků třeba Jiří Němeček či Miroslav Kůra, nemluvě o těch dříve narozených.Jako snad nejúspěšnější „parketu“ Petra Zusky za dobu jeho dosavadního působení v Baletu Národního divadla lze – vedle písničkářských minipříběhů v nejspíš nejúspěšnější inscenaci jeho éry, nazvané Sólo pro tři – Brel, Vysockij, Kryl , dle mého soudu označit tvorbu, inspirovanou folklórem. Tedy tu, která stála v jeho šéfovských začátcích (Mezi horami) a která jej provázela celým desetiletím. Právě „Dotekům folklóru“ byl přitom věnován závěrečný projekt celé Zuskovy přehlídky. Ten spojil jeho choreografie a živou muziku v podání Hradišťanu, Čechomoru a dua Vyšivanka – Lada. Tedy titul Ej lásko, který Zuska připravil na hudbu Jiřího Pavlici z Hradišťanu, dále duet nazvaný Lyrická na hudbu východoslovenských a ukrajinských balad, kterému opakovaně aplaudovalo i zahraničí – například před dvěma lety na světové výstavě Expo 2010 v Číně, a konečně již zmíněnou choreografie Mezi horami, kterou Zuska na hudbu Čechomoru vytvořil před deseti lety a se kterou Balet Národního divadla v roce 2008 zavítel poprvé ve své historii do USA, do Houstonu na mezinárodní taneční festival Dance Salad Festival.

Fascinující přitom na tomto závěrečném večeru přehlídky Petr Zuska Gala X byla nejen (u baletních představeních v ND bohužel stále vzácnější) přítomnost živých muzikantů v orchestřišti, ale též nepřehlédnutelná a také nakažlivá chuť tanečníků k návratu právě k těmto titulům, stejně jako i jedinečná a neopakovatelná atmosféra v hledišti, která tak svým spontánním přijetím Zuskova pohybového převyprávění lidového odkazu včetně jeho folkového beatového „přetavení“ jen potvrdila jeho působivost a sílu výpovědi. Je přitom dobře, že právě u tohoto večera Zuskovy přehlídky byly televizní kamery, byť mnohé z onoho neopakovatelného oparu lze jimi zachytit jen stěží.

 
Petr Zuska Gala X
Doteky folklóru
28., 29. a 30. června 2012 Národní divadlo Praha

Ej lásko
Choreografie:  Petr Zuska
Hudba:  Jiří Pavlica
Scéna:  Petr Zuska
Kostýmy:  Roman Šolc
Světelný design: Pavel Kremlík, Petr Zuska
Asistent choreografie:  Radek Vrátil
Tančí: Nikola Márová, Edita Raušerová, Ivana Mikešová, Alexander Katsapov, Viktor Konvalinka

Lyrická
Choreografie:  Petr Zuska
Hudba:  ukrajinské a východoslovenské balady
Scéna:  Petr Zuska
Kostýmy:  Roman Šolc
Světelný design:  Petr Zuska
Video: Tomáš Stibor
Asistent choreografie: Václav Janeček, Nelly Danko
Tančí: Zuzana Susová, Petr Zuska

Mezi horami
Choreografie: Petr Zuska
Hudba: Čechomor
Scéna:  Jan Dušek, Petr Zuska
Kostýmy: Jan Dušek, Petr Zuska
Světelný design: Daniel Tesař, Petr Zuska
Asistent choreografie:  Radek Vrátil
Tančí: Nikola Márová, Jiří Kodym, Lenka Hrabovská, Zuzana Šimáková, Michaela Wenzelová, Edita Raušerová, Pavla Hrubešová, Alexander Katsapov, Viktor Konvalinka, Oleksandr Kysil, Tomáš Kopecký, Mathias Deneux

www.narodni-divadlo.cz