Kyperská moteta z Turínského rukopisu J II 9 je název druhého programu, kterým Pražské jaro přispělo k letošním oslavám 700. výročí narození Karla IV. Koncert belgického vokálního souboru Graindelavoix se konal 19. května v duchovním prostoru klášterního kostela P. Marie, sv. Jeronýma a slovanských patronů v areálu Emauzského opatství. Program s kyperskými motety byl ještě doplněn o řecko-byzantské a maronitské (oblast dnešního Libanonu) liturgické skladby.
V roce 1359 kyperský král Petr I. (Pierre) z dynastie Lusignanů navštívil Karla IV., aby u něho hledal podporu pro křížovou výpravu do Svaté země. Darem mu přivezl i vzácnou relikvii, část Kristova kříže. Jako host zde pak pobýval v letech 1363–1364. Postavu kyperského krále zpracoval i Jaroslav Vrchlický ve své divadelní hře Noc na Karlštejně, jejíž premiéra se uskutečnila roku 1884 v pražském Národním divadle.
Turínský rukopis J II 9 představuje zcela jedinečný pramen reflektující kulturu na Kypru za vlády Lusignanů. Dnes je uložen v Národní a univerzitní knihovně v Turíně. Sbírka čítá přes tři sta jednohlasých i vícehlasých skladeb – chorálů, mešních částí, latinských a francouzských motet a francouzských světských písní (balady, virelais a rondeaux). Kodex poprvé popsal Heinrich Besseler ve své studii z roku 1925. Došel v ní k závěru, že rukopis byl pravděpodobně vytvořen na dvoře kyperského krále Januse I. de Lusignan v Nikósii a následně převezen do Savojska, zřejmě v souvislosti se svatbou jeho dcery Anne de Lusignan. Podle novějších studií rukopis vznikl pro patricijskou rodinu Avogadro v Brescii v letech 1434–1436 pod dohledem hudebníka Jeana Hanelleho, původem ze severofrancouzského Cambrai.
Vystoupení celého souboru pod uměleckým vedením Björna Schmelzera působilo celkem příjemně. V průběhu koncertu si interpreti střídavě měnili místa dle aktuálních potřeb svých partů. Krásně linoucí se hlasy většiny zpěváků se téměř dokonale snoubily s akustikou kostela. Pouze sólové výstupy kontratenoristy byly poznamenány jeho patrnou hlasovou indispozicí. Nejvíce interpretačně povedené byly řecko-byzantské části koncertu, které řídil Adrian Sîrbu. V těchto chvílích měl posluchač možnost si vychutnat zcela jedinečné zpěvy pravoslavné církve. Po skončení koncertu následoval dlouhotrvající potlesk, publikum si tak vymohlo ještě jeden přídavek.
Hodnocení autorky glosy: 80 %
Pražské jaro 2016
Graindelavoix
Björn Schmelzer (umělecký vedoucí)
19. května 2016 Emauzské opatství Praha
program:
Kyperská moteta: z Turínského rukopisu J. II. 9
