Hilary Hahn na Dvořákově Praze

Standardní Česká filharmonie, Mozart Hilary Hahn bez elegance

Jiří Bělohlávek a hráči České filharmonie vědí, jak vyjádřit operní, baletní, mimická i orchestrální kouzla Janáčkovy hudby. Partitura upravená Václavem Talichem a Václavem Smetáčkem zářila svými bujnými harmoniemi a opera bez hlasů měla vyhlazený zvuk více než divoký Janáčkův rukopis. Bylo by pro odborníky velmi zajímavé slyšet současně verzi Sira Charlese Mackerrase, která je stejně tak jako Talichova postavena výhradně na hudbu z prvního aktu. Rozdíl je podle slov Talichova žáka ve způsobu orchestrace.

Janáčkova hudba stejně tak jako Dvořákova uchvátí, jde přímo do srdce. Tak tomu bylo i na včerejším festivalovém večeru. I když u Dvořáka bylo vidět patrnou únavu hráčů z předchozích provedení na koncertech po Evropě. Radost z hudby, prožití harmonií a melodií se zračila pouze na tváři šéfdirigenta. Zdálo se, že orchestr byl opojen vlastním zvukem a mysteriózní pianissima a interní tvarování detailů zůstalo uloženo na skvělé nahrávce souborného provedení Dvořákových symfonií.

Moc jsem se těšil na ženské provedení Houslového koncertu č. 5 D dur devatenáctiletého Wolfganga Amadea Mozarta. Již dlouho na pražském pódiu nezazněl a v záplavě koncertů z romantického období a z děl dvacátého století je výzvou a balzámem pro posluchače. Je také přetěžkým úkolem pro sólistu. Hilary Hahn hrála na kopii Stradivariho nástroje „Cannone“ z dílny Jean-Baptista Vuillauma intonačně výtečně. Její nástroj však nezpíval, neměl rozmanitost barev. Jemné modelování a diferenciaci tónu nelze podle mého názoru dosáhnout přepjatým smyčcem. Mikrofon by jistě zaznamenal ve výtečné, ale odhalující akustice Rudolfina stejné zvukové kazy, jaké jsem slyšel v osmé řadě. Prubířským kamenem je hned úvodní rozložený akord, který okamžitě napoví, jak bude Mozart znít. Tentokrát chyběla elegance, emoční hloubka, odlišení různých druhů vibrata i rychlosti trylků. Nadšené publikum bylo oceněno dvěma přídavky i autogramiádou v přestávce koncertu.

Hodnocení autora glosy: 80%

Dvořákova Praha 2016
Česká filharmonie
Dirigent: Jiří Bělohlávek
Hilary Hahn (housle)
12. září 2016 Dvořákova síň Rudolfinum Praha

program:
Leoš Janáček: Liška Bystrouška, suita z opery
Wolfgang Amadeus Mozart: Houslový koncert č. 5 A dur, K. 219, „Turecký”
Antonín Dvořák: Symfonie č. 8 G dur, op. 88, B. 163, „Anglická”

www.dvorakovapraha.cz