Hlasová olympiáda Vivicy Genaux

Václav Luks se souborem Collegium 1704 pozval 18. března do Rudolfina americkou mezzosopranistku Vivicu Genaux. Uvedli spolu večer árií a skladeb mistrů osmnáctého století. Mezi nimi i ukázku z Myslivečkovy opery Olimpiade, za jejíž nastudování se Luks dostal do nominací na prestižní Opera Awards. Ale o tom až později.

Večer začal Sinfonií z Gluckova Ezia. Když končila její třetí věta, pomalu přišla ze zákulisí Vivica Genaux a plynule bez pauzy navázala árií Finchè un zeffiro soave. Poté následovala složitá, pomalá a myšlenkově komplikovaná árie A questa bianca mano z opery Penelope Baldassara Galuppiho. Autor ji napsal pro kastráta Monticelliho v roli Télemacha a nese se v nezvyklé tónině f moll. Vysoká mezzosopranistka s havraními vlasy, původem až z Aljašky, vystupovala ve tmavočerveném kalhotovém kostýmu – zdůraznila tím mužské role v první části koncertu.Zpočátku mi její hlas přišel trochu nevyrovnaný, zdálo se, že jeho barva a kvalita tónu se láme a zní v různých polohách odlišně. Možná to bylo trochu trémou nebo nerozezpívaností, možná zvláštní tóninou. Ale pak koncert nabral gradující trend, nejen sólistka, i orchestr začal podávat stále lepší a překvapivější výkony. Začalo to u Myslivečkovy Sinfonie z opery Ezio a následné árie Ti parli in seno amore z opery Farnace. Prvního Myslivečkova úspěšného díla. Genaux nasadila energický, rozhodný výraz. Její hlas se stal čitelnějším, průraznějším, suverénním, i když ji orchestr nijak nešetřil. Ve svěžím rychlém tempu sázela jednu koloraturu za druhou, dlouhé řady tónů vyzpívaných s přesností a jiskrou, jako perličky seřazené na šňůře. Velká paráda!

Po přestávce pokračovala árií Parida Le belle immagini d’un dolce amore z Gluckovy opery Paris a Helena. I když také zde zpívala „kalhotkové role“, Vivica přišla na druhou polovinu koncertu oblečená v dlouhé šedostříbrné toaletě. Dalším z vrcholů večera se stala árie s recitativem Con questo ferro/Gemo in un punto e fremo z Myslivečkovy opery Olimpiade. Její dramatický výraz a temný hrdelní tón v nižších polohách líčil prudké pocity soka bojujícího o svou lásku. Také orchestr hrál vzrušeně, ve velkých dynamických vlnách, jeho zvuk byl kompaktní a vřelý. Precizní práci a velký styl předvedl soubor Collegium 1704 s Václavem Luksem i v Mozartově Sinfonii in D, KV 181 (hezké hobojové sólo). Posledním bodem oficiálního programu byl Tancred Ferdinanda Bertoniho, árie So che dal ciel discende. Za zmínku stojí i vysoká úroveň básnických textů, na jaké mistři vrcholného baroka a raného klasicismu komponovali, žádné duté rýmy, je to opravdu ryzí poezie. Jako přídavek zazněla árie Amours viens rendre à mon âme s komplikovaným rodokmenem – podle předchozí Bertoniho árie ji zkomponoval Gluck a zasadil ji do pařížské verze svého proslulého Orfea. Aby to nebylo vše, přepracoval tuto árii v devatenáctém století Berlioz. Výsledek však stojí za to – virtuózní árií se Genaux protrylkovala jako slavíček, náročnými koloraturami opět prolétla jako uragán, i hodně dlouhé zvládla na jediný dech, stejně jako sólovou kadenci před závěrem. Byla to taková velká hlasová olympiáda.

Ještě k té Myslivečkově Olimpiade – 7. dubna se v Londýně budou udílet prestižní ceny Opera Awards 2014, kam se probojovala mezi nominované inscenace právě tato opera v Luksově nastudování v Národním divadle (kategorie Rediscovered). Budeme držet palce!

Hodnocení autory recenze: 80 %

Hvězdy barokní opery 2013–2014
Il divino Boemo
Vivica Genaux (mezzosoprán)
Dirigent: Václav Luks
Collegium 1704
18. března 2014 Dvořákova síň – Rudolfinum Praha

program:
Christoph Willibald Gluck: Sinfonia – opera Ezio
Christoph Willibald Gluck: Finchè un zeffiro soave – opera Ezio
Baldassare Galuppi: A questa bianca mano – opera Penelope
Josef Mysliveček: Sinfonia – opera Ezio
Josef Myslivecek: Ti parli in seno amore – Farnace
=přestávka=
Christoph Willibald Gluck: Le belle immagini d’un dolce amore – opera Paride ed Elena
Josef Mysliveček: Noc questo ferro/Gemo in un punto e fremo – opera l’Olimpiade
Wolfgang Amadeus Mozart: Sinfonia D dur Nr. 23 KV. 181
Ferdinando Bertoni: So che dal ciel discende – opera Tancredi

přídavek:
Christoph Willibald Gluck-Hector Berlioz: Amours viens rendre à mon âme – Orphée et Euridice

www.collegium1704.com

Foto Michal Adamovský

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

[mc4wp_form id="339371"]

Hodnocení

Vaše hodnocení - V.Genaux & Collegium 1704 (Hvězdy barokní opery 2013-14)

[yasr_visitor_votes postid="98559" size="small"]

Mohlo by vás zajímat


0 0 votes
Ohodnoťte článek
1 Komentář
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments