Hlasová olympiáda Vivicy Genaux

Václav Luks se souborem Collegium 1704 pozval 18. března do Rudolfina americkou mezzosopranistku Vivicu Genaux. Uvedli spolu večer árií a skladeb mistrů osmnáctého století. Mezi nimi i ukázku z Myslivečkovy opery Olimpiade, za jejíž nastudování se Luks dostal do nominací na prestižní Opera Awards. Ale o tom až později.

Večer začal Sinfonií z Gluckova Ezia. Když končila její třetí věta, pomalu přišla ze zákulisí Vivica Genaux a plynule bez pauzy navázala árií Finchè un zeffiro soave. Poté následovala složitá, pomalá a myšlenkově komplikovaná árie A questa bianca mano z opery Penelope Baldassara Galuppiho. Autor ji napsal pro kastráta Monticelliho v roli Télemacha a nese se v nezvyklé tónině f moll. Vysoká mezzosopranistka s havraními vlasy, původem až z Aljašky, vystupovala ve tmavočerveném kalhotovém kostýmu – zdůraznila tím mužské role v první části koncertu.Zpočátku mi její hlas přišel trochu nevyrovnaný, zdálo se, že jeho barva a kvalita tónu se láme a zní v různých polohách odlišně. Možná to bylo trochu trémou nebo nerozezpívaností, možná zvláštní tóninou. Ale pak koncert nabral gradující trend, nejen sólistka, i orchestr začal podávat stále lepší a překvapivější výkony. Začalo to u Myslivečkovy Sinfonie z opery Ezio a následné árie Ti parli in seno amore z opery Farnace. Prvního Myslivečkova úspěšného díla. Genaux nasadila energický, rozhodný výraz. Její hlas se stal čitelnějším, průraznějším, suverénním, i když ji orchestr nijak nešetřil. Ve svěžím rychlém tempu sázela jednu koloraturu za druhou, dlouhé řady tónů vyzpívaných s přesností a jiskrou, jako perličky seřazené na šňůře. Velká paráda!

Po přestávce pokračovala árií Parida Le belle immagini d’un dolce amore z Gluckovy opery Paris a Helena. I když také zde zpívala „kalhotkové role“, Vivica přišla na druhou polovinu koncertu oblečená v dlouhé šedostříbrné toaletě. Dalším z vrcholů večera se stala árie s recitativem Con questo ferro/Gemo in un punto e fremo z Myslivečkovy opery Olimpiade. Její dramatický výraz a temný hrdelní tón v nižších polohách líčil prudké pocity soka bojujícího o svou lásku. Také orchestr hrál vzrušeně, ve velkých dynamických vlnách, jeho zvuk byl kompaktní a vřelý. Precizní práci a velký styl předvedl soubor Collegium 1704 s Václavem Luksem i v Mozartově Sinfonii in D, KV 181 (hezké hobojové sólo). Posledním bodem oficiálního programu byl Tancred Ferdinanda Bertoniho, árie So che dal ciel discende. Za zmínku stojí i vysoká úroveň básnických textů, na jaké mistři vrcholného baroka a raného klasicismu komponovali, žádné duté rýmy, je to opravdu ryzí poezie. Jako přídavek zazněla árie Amours viens rendre à mon âme s komplikovaným rodokmenem – podle předchozí Bertoniho árie ji zkomponoval Gluck a zasadil ji do pařížské verze svého proslulého Orfea. Aby to nebylo vše, přepracoval tuto árii v devatenáctém století Berlioz. Výsledek však stojí za to – virtuózní árií se Genaux protrylkovala jako slavíček, náročnými koloraturami opět prolétla jako uragán, i hodně dlouhé zvládla na jediný dech, stejně jako sólovou kadenci před závěrem. Byla to taková velká hlasová olympiáda.

Ještě k té Myslivečkově Olimpiade – 7. dubna se v Londýně budou udílet prestižní ceny Opera Awards 2014, kam se probojovala mezi nominované inscenace právě tato opera v Luksově nastudování v Národním divadle (kategorie Rediscovered). Budeme držet palce!

Hodnocení autory recenze: 80 %

Hvězdy barokní opery 2013–2014
Il divino Boemo
Vivica Genaux (mezzosoprán)
Dirigent: Václav Luks
Collegium 1704
18. března 2014 Dvořákova síň – Rudolfinum Praha

program:
Christoph Willibald Gluck: Sinfonia – opera Ezio
Christoph Willibald Gluck: Finchè un zeffiro soave – opera Ezio
Baldassare Galuppi: A questa bianca mano – opera Penelope
Josef Mysliveček: Sinfonia – opera Ezio
Josef Myslivecek: Ti parli in seno amore – Farnace
=přestávka=
Christoph Willibald Gluck: Le belle immagini d’un dolce amore – opera Paride ed Elena
Josef Mysliveček: Noc questo ferro/Gemo in un punto e fremo – opera l’Olimpiade
Wolfgang Amadeus Mozart: Sinfonia D dur Nr. 23 KV. 181
Ferdinando Bertoni: So che dal ciel discende – opera Tancredi

přídavek:
Christoph Willibald Gluck-Hector Berlioz: Amours viens rendre à mon âme – Orphée et Euridice

www.collegium1704.com

Foto Michal Adamovský

Hodnocení

Vaše hodnocení - V.Genaux & Collegium 1704 (Hvězdy barokní opery 2013-14)

[Celkem: 0    Průměr: 0/5]

Mohlo by vás zajímat


1
Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment
1 Comment threads
0 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
1 Comment authors

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
abstergo

Vskutku nezapomenutelný zážitek. Pro mě byla vrcholným bodem recitálu árie z Myslivečkovy opery Farnace. Na ní lze snadno pochopit, proč Myslivečka uctívali i Italové.