Hoffmannovy povídky v Brně jsou vydařenou inscenací

  1. 1
  2. 2
Hoffmanovy povídky (foto Marek Olbrzymek)

Z ostatních rolí je nutné ocenit výkon Petra Levíčka ve čtyřroli otloukaného sluhy, která byla spíš hereckou studií než příležitostí k pěveckému výkonu. Dobře si vedli Igor Loškár v roli Hermanna a Schlemila, Aleš Voráček jako Spalanzani a Nathanaël a zvučným a příjemným hlasem překvapil David Szendiuch jako Luther a Crespel. Hlasem ze záhrobí a až příliš naturalistickým záhrobním přízrakem byla Jitka Zerhauová v roli matky Antonie. 

Hoffmanovy povídky (foto Marek Olbrzymek)

Náročná úloha připadla sboru, neboť ke zpívání se přidaly pohybové aktivity, jimž se ale nepovedlo sbor rozhodit. Nejúčinnější dopad měl konec, kdy sbor nastoupil na boky ve druhém pořadí a zpíval závěr, který už na první poslech nemohl být z pera bouřliváka Offenbacha. Ale to, jak se zvuk spojil spolu s jevištěm a hledištěm a divák zůstal v tom kotli, kde se zvuk propojil, to byl mistrovský efekt. Sbormistryně Klára Složilová Roztočilová zde odvedla vynikající práci. Stejně tak nelze zapomenout také na choreografii Jana Kodeta, která spíš připomínala akrobatické výkony, ale organicky zapadala do celkového rámce inscenace. Vznikla tak velmi vyvážená a promyšlená inscenace, která má velkou emoční výpověď a je umělecky na vysoké úrovni.

Hodnocení autorky recenze 100 %

  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat


Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na